Jeden z největších milostných románů světové literatury 20. století patří zároveň k úhelným dílům francouzsky psané prózy po druhé světové válce. Ona je krásná, mladá, bohatá, vdaná a neuspokojená. On je krásný, bohatý, úspěšný, svobodný, záletný a manželův nadřízený. Svůj cizoložný vztah prožívají současně jako jedinečnou milostnou vášeň na hranici zbožnění a jako její neustálou estetizovanou inscenaci hraničící s rituálem. Avšak ve chvíli, kdy jsou vlivem okolností - jsme ve třicátých letech 20. století a on je Žid - odkázáni čistě jen na lásku v neředěném stavu, chytí se vzdor intenzitě svého citu do pasti, kterou si svými maximalistickými nároky sami připravili.

Šalomoun, Saltiel, Michael, Matitjáš a Pinhas Solal, přezdívaný Hubomlat, žijí poklidný život v židovské komunitě na ostrově Kefallénii. Ovšem jen do chvíle, kdy přijde tajemný dopis z Ženevy obsahující pozvání a šifru, za níž okamžitě všichni tuší poklad nesmírné ceny. Příběh je ale pouhým pozadím pro to hlavní, o co A. Cohenovi jde: vylíčit portréty fantaskních postaviček kefallénských židů a zejména jejich hlavního předtavitele: užvaněného, prolhaného, vychytralého, ale zároveň své spolubratry milujícího Hubomlata. V roce 1988 natočil podle románu režisér M. Mizrahi stejnojmenný film a P. Richardem, B. Blierem a Ch. Aznavourem v hlavních rolích.