Kniha významného britského filosofa Davida J. Levyho nese podtitul „Pojednání o interpretaci a společenské realitě“. Práce se pohybuje v oblasti filosofie a sociologie vědění a v mnohém rozvíjí a doplňuje Levyho myšlenky obsažené v jeho úspěšné knize Politický řád.

Kniha zkoumá psychologii a mentalitu lidí hlásících se k anarchismu. Autor se snaží vědecky a sociologicky popsat pohnutky, myšlení a chování anarchistů v pozadí tehdejšího společenského dění.

Žijeme jakoby v „turbulentní době“: Hledá se a stále nenachází viník či příčina dnešní globální civilizační krize. Politici všech zaměření se scházejí na velkých a finančně nákladných světových shromážděních, aby zde nalezli východiska z krize a vrátili náš život do jeho původního předkrizového stavu, do stavu jakéhosi obnoveného „konzumního ráje“, na který jsme si ve vyspělých civilizacích zvykli. Měli by si zde asi také položit otázku, o jaké lidské hodnoty se opíral tento náš ztracený ráj. Byl to ráj vyspělé sekulární civilizace, založený do značné míry na sociokulturně pokročilé přírodní vědě. Tento nejstarší segment vědeckého vědění zpochybnil tradiční náboženské vysvětlování lidských hodnot, o něž se opírala celá dřívější lidská historie a naorientoval civilizačně vyspělou společnost ke konzumním sekulárním hodnotám. Autor se již od mládí zabýval myšlenkou, zda má lidský život nějaký smysl. Napsal mnoho publikací na toto téma, které zaujaly širokou veřejnost. Jeho poslední kniha Civilizace a mravnost odráží autorovy nejnovější poznatky, které srozumitelnou formou předkládá čtenářské veřejnosti.

Vynikající chronologie významných filosofických směrů, doplněná životopisy myslitelů a interpretacemi jejich postojů na základě ekonomických a intelektuálních podmínek, jež je obklopovaly, včetně řady zajímavých příběhů a vtipných postřehů o slavných učencích.

Přijměte pozvání do pozoruhodného světa rabínů, kteří spolu diskutují napříč staletími s cílem předat židovskou tradici dalším generacím tak, aby byla relevantní pro svět, v němž žijeme. Autoři převyprávěli zábavnou, kreslenou formou dvacet rabínských příběhů, jež reprezentují učení obsažené v talmudu. Knize, která vznikala v prvních staletích našeho letopočtu, aby zaznamenala intelektuální, právní a etickou tradici židovského národa. A tak před námi defilují věhlasní mystici, moudří a občas také trochu potrhlí rabíni a jejich žáci, aby vysvětlili, jak se to ve skutečnosti na tom našem světě má. Nebo nemá…?

Na históriu sa môžeme dívať ako na bratovražednú tragédiu, neustály sled vojen a nekončiace utrpenie. Mier bude možné nastoliť až po odhalení a vyriešení prapôvodnej príčiny zla a jadra medziľudských konfliktov. Táto kniha poskytuje komplexný pohľad na psychický aspekt bratovraždy v najširšom zmysle slova – počnúc biblickým príbehom vraždy Ábela až po rozdelenie spoločnosti zapríčinené kapitalizmom a komunizmom. Autorka tiež vysvetľuje, prečo temná strana moci bola v dejinách tak často úspešná.

Přibližně ve stejnou dobu, když Marx začal prosazovat komunismus, uvedl Charles Darwin teorii evoluce. V roce 1859 Marx poprvé zveřejnil materialistické pojetí dějin a ekonomiky v díle "Příspěvek ke kritice politické ekonomie". Ve stejném roce Darwin publikoval svoji knihu "O původu druhů" a položil tak základ teorie o evoluci živých tvorů. V první polovině 19. století byla teorie evoluce všeobecně přijímána, ale Darwinova teorie se od jiných evolučních teorií zásadně odlišovala. Před Darwinem byla příčina evoluce popisována jako životní síla nebo dějiny řízené Bohem, duch byl považován za substanci, neredukovatelnou na hmotu. Naproti tomu Darwin obhajoval neřízenou mutaci a přírodní výběr. Tato obhajoba byla ryze materialistická. Neodarwinismus má mnoho nevyřešených problémů. Navzdory tomu je stále živý. Důvod, proč darwinismus přežívá, spočívá v tom, že jeho jediná alternativa, totiž teorie stvoření, je těžko akceptovatelná. "Evoluce samotná je zoology přijímána ne proto, že byla dokázána pozorováním, nebo že se její pravdivost dá dokázat z logicky sestavených důkazů, ale proto, že její jediná alternativa, totiž stvoření, je zřejmě neuvěřitelná." (Profesor D. M. S. Watson z Londýnské univerzity)

Chronologicky navazující dialogy. V prvním jde Sókrates k soudu, ve druhém je souzen a ve třetím čeká v cele na vykonání rozsudku a odmítá útěk.

Tři filosofická dramata, která mají jedno společné: tísnivou blízkost Sókratova konce. / Listy jsou jedinou částí Platónova literárního odkazu, v níž autor mluví v první osobě. Dozvídáme se z nich mnohé o jeho poměru k historickým osobám a událostem a v neposlední řadě také ke svému vlastnímu dílu a poslání. Z Listů lze čerpat řadu důležitých údajů z Platónovy autobiografie, zprávy o jeho politických postojích a rovněž o jeho osobní účasti v politických dějinách Syrakús. Jelikož je však pravá politika v platónském pojetí vždy spjata s jistým pojetím filosofie, obsahují Listy rovněž významné pasáže o povaze a podmínkách filosofického poznání a potvrzují Platónovo odmítnutí možnosti jeho písemné fixace. / V úvodu tohoto dialogu se setkáváme s Hippokratem, který žádá Sókrata, aby se za něj přimluvil u Prótágora. Hippokratés se chce u tohoto slavného sofisty učit. Hippokratés totiž ví, že sofista umí udělat člověka dovedným řečníkem. Slyší od Sókrata výstražná slova, jak je nebezpečné kupovat od sofistů nauky, o kterých není jisto, zda-li budou prospěšné či škodlivé. Nato přichází Sókratés s Hippokratem za Protágorou, kde hlavním tématem dialogu je, zda-li jde učit zdatnosti

Významný antický filozof rozvíjí vlastní koncepci státu, jeho ochrany, občanství a správy obce. Ideální státní uspořádání se opírá o společenství majetku a žen a rozumnou chudobu, která nepřeje přepychu. V tomto státě bude vládnout vnitřní harmonie, zrozená z hierarchického uspořádání v podobě tří základních společenských tříd - vládnoucích filozofů, válečníků, řemeslníků a rolníků. V čele státu by měli stát ti nejlepší s důkladnou výchovou, jež jim umožní dobrat se filozofického poznání dobra, vyzařujícího světlo pravdy. Všechny ostatní formy státu jsou hluboce provázány s nespravedlností...

Sokratův žák zachycuje svého mistra jako člověka, který v přátelském posezení u vína po skončené hostině je iniciátorem vtipných hovorů a diskusí o mezilidských vztazích.

Výbor z Markových úvah

Kniha Tomáše Hříbka je první monografií v českém jazyce, jež nabízí filozofickou obhajobu eutanazie a sebeusmrcení za asistence lékaře. Autor vysvětluje zdroje současné diskuse, definuje základní pojmy a analyzuje argumenty pro asistované sebeusmrcení a eutanazii i proti nim...

Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale je to svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filozofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do nedávného zveřejnění nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.

Sborník reflektuje otázky ohledně vývoje společenských hodnot a křesťanské civilizace, křehkosti společenského řádu, monopolu ekonomie, demokracie a totality, smyslu života, dobra a zla, dopadu modlitby, bioetických problémů či virtuální reality.

Podpis Tomáše Halíka - V šestnácti esejích této knihy čtenář nalezne kritické úvahy o stavu a aktuálních problémech našeho světa i o současných proměnách náboženství, laskavě humorné šlehy do vlastních řad, filozofické meditace nad paradoxními biblickými výroky i psychologické postřehy z autorovy dlouholeté zkušenosti při duchovním doprovázení lidí, stojících mezi vírou a pochybností a hledajících odpovědi na vážné životní otázky.

Ústředním tématem je autorovi filozofie H. Spencera, A. Schopenhauera, A. Nietzscheho a L. N. Tolstoj. Autor rozebírá současné směrování filosofie z hlediska materialismu a mysticismu, rozebírá pozitivismus, novokantismus a idealismus.

Úvod - Znamení nové doby - Znaky etického poměru k práci - Cesta k etice práce - Mimo dobro a zlo - Odpočinek mezi prací - Klid po práci

Přehledná encyklopedie dějin myšlenky, filozofie a náboženství od pravěku k postmodernismu. Kniha podává přehled dějin lidského myšlení, které souviselo s rozvojem filosofie a náboženství. Lidé se odnepaměti snažili zodpovědět otázky související se stvořením světa, smyslem života, jak by měli žít. S rozvojem civilizací si je začali formulovat a vytvářet svůj pohled na svět, filozofii, náboženství, etiku a duchovní směry. Kniha představuje stručné zachycení tohoto fascinujícího vývoje lidského ducha. Je doplněna barevnými fotografiemi, krátkými biografiemi a citáty. Připojen stručný glosář, který vysvětluje některé pojmy osažené v textu.

I-t'ing je pravděpodobně jednou z nejstarších knih Číny. Sinolog Richard Wilhelm, žijící v minulém století, tuto bohatou pokladnici staré čínské moudrosti během svého pobytu na Tchaj-wanu po čínské revoluci prostudoval a svým dnes již klasickým překladem ji zpřístupnil evropským čtenářům...