Příběh číšníka Franciho a jeho milé Anny z pražské periferie je osobitým pohledem na téma „zločinu a trestu“. Slavné drama Fr. Langera vychází jako 76. svazek edice D.

Výbor z prozaické tvorby spisovatele Františka Langera.

Příběh číšníka Franciho a jeho milé Anny z pražské periferie je osobitým pohledem na téma „zločinu a trestu“. Slavné drama Fr. Langera vychází jako 76. svazek edice D.

Spisy Františka Langera 15. Scénáře a hry z časopisů a z pozůstalosti

Bratrstvo bílého klíče je tajný spolek prožívající v opuštěné zahradě romantická dobrodružství, po jakých touží každý správný kluk, holky nevyjímaje. Jarkovi a jeho kamarádům se zahrada mění v bitevní pole, v tajnou chodbu a středověkou mučírnu, ale stává se i skutečným domovem medvěda, který utekl z cirkusu, a ringem boxera Čipery. Ale bratrstvo funguje i jako detektivní ústav, který vypátrá ztraceného psa a usvědčí zloděje. Opuštěná zahrada zkrátka představuje kouzelný svět, v němž se představy a sny členů Bratrstva stávají skutečností.

Tyto povídky psal Langer již za první republiky, ale k vydání došlo až v roce 1956. Nádhernými ilustracemi doprovodil tuto knihu o pražských legendách jako byl vodník od Karlova mostu, nebo Bezhlavý templář či pan Jindřich, vodník na Františku ilustrátor Cyril Bouda

Hrdinou humoristického románu je pětadvacetiletý obchodní příručí, povaha naprosto všední a nenápadná, kolem níž se začnou hromadit podivuhodné zjevy. V spiritistickém prostředí se prověří vzácná schopnost mladého muže být nejen médiem, ale také původcem zmaterializovaných přání. Jeník Hejdů užívá svého nadpřirozeného daru jen tehdy, když je přesvědčen, že splněním přání udělá bližnímu radost. A tak stačí záchvěv jeho soucitného srdce, aby předměty i lidé zázračným způsobem narušili navyklý řád života.

Třetí svazek her Františka Langera obsahuje čtyři – ve své době velmi úspěšné – veselohry z dvacátých a třicátých let minulého století (Velbloud uchem jehly, Grandhotel Nevada, Obrácení Ferdyše Pištory, Manželství s r. o.), kterým se pro jejich dobrosrdečný, občas lehce ironizující humor, sklon k idealizaci a smysl pro dobrý konec dostalo nejen v době svého vzniku, ale i později vřelého přijetí publikem i převážnou částí divadelní kritiky, která navíc ocenila Langerovu skvělou dramatickou techniku a lehce a hravě vykreslené hermannovské figurky.

Další ze svazků Langerových spisů, soustřeďující autorovy literární práce, roztroušené na stránkách dobového tisku či nalezené v pozůstalosti. Čapkovsky laděné fejetony o velkých maličkostech našeho světa, otiskované zejména v Lidových novinách a v Národním osvobození, doplňují další fejetonistické práce, prózy, básně a také literární scénář Královy nejkrásnější šaty, který byl satirou na stalinismus a jako takový nebyl realizován.

František Langer jedinečným způsobem evokuje atmosféru Strany mírného pokroku v mezích zákona i podobu jejího zakladatele Jaroslava Haška, připomíná legendární kavárnu Union a její návštěvnický okruh, vzpomíná na bratry Karla a Josefa Čapky, na svého bratra Jiřího, vzdává hold svému rodnému městu – Praze.