Právě skončila první punská válka (264–241 př. n. l.) a před branami poraženého a vyčerpaného Kartága stojí armáda žoldnéřů žádajících svou mzdu. Salambo, dcera legendárního velitele Hamilkara Barky, pro ně uspořádá v zahradách otcova paláce usmiřovací hostinu. Zde ji poprvé spatří Matho, pozdější vůdce vzbouřených barbarů. Tak začíná jeden z nejslavnějších historických válečných románů.

Děj jednoho z nejslavnějších historických válečných románů se odehrává ve 2. století př. n. l. v Kartágu, poraženém v punské válce. Autor barvitě líčí vzpouru žoldnéřů najatých proti Římu, kterým Kartágo odmítlo zaplatit žold. Smír má nastolit hostina v zahradách kartaginského vojevůdce Hamilkara, při níž Hamilkarova dcera Salambo okouzlí barbara Mathona, pozdějšího vůdce vzbouřených žoldnéřů. Romantický příběh Mathonovy lásky se odvíjí na pozadí bitev a velkolepých obléhání, jejichž znamenitý popis a plastická kresba taktických pohybů vojsk řadí toto dílo k nejlepším románům líčícím vojenská tažení.

Emma Bovaryová je obětí středostavovských konvencí poloviny 19. století. Jako mladou romantickou dívku ji provdali za venkovského lékaře, a ona tak příliš záhy poznává ubíjející monotónnost manželského života. Snaží se před nudou uniknout malým flirtem a marnotratnými nákupy, což značně otřese rodinným rozpočtem.

Reálným motivem románu je drama manželské nevěry. Nezkušená dívka, která tráví celé mládí v odloučenosti, sama se svými sny a růžovými vidinami budoucnosti, se provdá za venkovského lékaře, rozvážného a usedlého muže, který není s to přehrát se na románového kavalíra. Ema se boří do šedi všedního života, který ji dusí a zároveň nutí hledat cestu ven. Tato cesta vede k milostným vzplanutím, která nakonec nikdy neodpovídají vysněným představám. Provází je deziluze, silnější než vůle žít. Paní Bovaryová ztroskotává při prvním nárazu na neúprosnou skutečnost. Provinila se tím, že chtěla vědět, co se skrývá za pojmy blaženost, vášeň a opojení, které ji v knihách připadaly tak krásné.

Proslulé dílo klasika francouzského realismu kreslí obraz života pařížské buržoazie v polovině 19. století. Na osudu zámožného mladíka, který se vyžívá v milostných tužbách a dobrodružstvích, v romantických snech a diletantských pokusech o osobní uplatnění, je podána kritika měšťáckého životního stylu, jeho pokrytectví a prázdnoty.

Proslulé dílo klasika francouzského realismu kreslí obraz života pařížské buržoazie v polovině 19. století. Na osudu zámožného mladíka, který se vyžívá v milostných tužbách a dobrodružstvích, v romantických snech a diletantských pokusech o osobní uplatnění, je podána kritika měšťáckého životního stylu, jeho pokrytectví a prázdnoty.

Nezkušená Ema, která vyrůstala v klášteře, se upíná k vysněným romantickým představám o lásce a sladce růžovým vidinám o své budoucnosti. Tím krutěji ji pak zasáhne realita. Vdá se za ovdovělého venkovského lékaře, původně manžela nehezké stárnoucí měštky, kterou mu vybrala panovačná matka. První omámení z posvatebních šťastných chvil však záhy vyprchá, Ema se začne nudit. Po přestěhování Bovaryových do městečka Yonville se narodí malá Berta, ale ani dítě neznamená změnu k lepšímu. Ema hledá rozptýlení v krátkodobých vztazích a nevěře, s manželem odjede do Paříže, aby byla blíž svému milenci, avšak tím jen uspíší svůj pád. Zoufalá Ema tvrdě doplácí na svou naivitu, ocitá se v dluzích a marně hledá schůdné řešení...

Tři málo známé divadelní hry francouzského klasika: Kandidát; Zámek srdcí; Slabé pohlaví. Přeložil Zdeněk Schmoranz, doslov Otokar Šimek. V úpravě F. Muziky.

Tento společensko-satirický román líčící příběhy dvou vysloužilých písařů se u nás do povědomí čtenářů zapsal především díky své televizní podobě, v které hlavní hrdiny románu ztvárnili svým nezapomenutelným výkonem Jiří Sovák a Miroslav Horníček. Připomeňte si neopakovatelné příběhy městských pánů v prostředí francouzské vesnice 19. století.

Krátká próza obsahující legendu o sv. Juliánovi Pohostinném, který pomáhal malomocným.