Sociální a kulturní antropologie představuje obor usilující o vědecky hodnověrné vyrovnání se s velkými historickými výzvami, jež stojí před současnou globální civilizací procházející rozsáhlými kulturními, etnickými, sociálními, ekonomickými a náboženskými proměnami. Kniha podává přehled hlavních témat, škol, terminologie a otázek antropologického myšlení a ukazuje jeho dlouhodobý vývoj a proměny od antiky přes středověk až po vyhraněné směry vzniklé ve dvacátém století – mezi tyto moderní směry patří především funkcionalismus, konfiguracionismus, strukturalismus, neoevolucionismus, kognitivní antropologie a symbolická a interpretativní antropologie se svými postmoderními variantami. Samostatné kapitoly o lingvistické antropologii, historické antropologii a antropologii náboženství jsou dokladem plodných mezioborových přesahů a interdisciplinárních možností soudobých antropologických věd. Čtenář se seznámí s mnohými kontroverzními otázkami a polemikami, jež rozdělují dnešní vědeckou komunitu. Kniha je určena nejen studentům a odborníkům v oblasti společenských věd, ale i zájemcům z řad široké veřejnosti.

V jedenáctém století se Evropa stále ještě zcela nevzpamatovala z barbarského věku. Zatímco na Severu se jen postupně na úkor pohanských kultů prosazuje křesťanství, Východořímská říše s vypětím všech sil vzdoruje nájezdům Saracénů, stepních kočovníků a Normanů. Konstantinopol jako ohnisko civilizace a blahobytu přitahuje severské dobrodruhy, kteří vstupují jako žoldnéři do služeb východořímských vládců a vytvářejí císařovu osobní gardu. Ocitají se uprostřed nejrafinovanějších intrik vysoce postavených hodnostářů svádějících nemilosrdný zápas o vládu nad říší. Západní Evropa se opět snaží prosadit jako mocnost. Rodí se myšlenka křížové výpravy proti nevěřícím. Dramatické události krvavých bojů mezi Severem a Jihem či Západem a Východem na úsvitu nové epochy nahlédne čtenář očima řady historických i fiktivních postav.