Informace o staré Praze, nejen všeobecně známá fakta, ale i řada historických perliček, jako je osud Rudolfových sbírek, pražských nevěstinců, žebrácích a ostatcích Karla IV. a dalších.

Poutavé, většinou málo známé příběhy z dějin Prahy, které nenajdeme v učebnicích dějepisu, ačkoliv jsou součástí historie, výpovědí o své době, o jejích zvycích a mravech, o společenské atmosféře. V pestré mozaice staropražských obrázků se dočteme například o osudech nejstaršího platanu v Praze, zasazeného ve 13. století maltézskými rytíři, o první soše na Karlově mostě nebo příběh Pražského Jezulátka. Ocitneme se na dvoře císaře Rudolfa II., staneme se svědky bitvy na Bílé hoře, staroměstské exekuce i boje se Švédy. Poznáme prvního pražského kavárníka, první lékárníky či posledního pražského kata. Seznámíme se rovněž s reáliemi života středověkého města, s tehdejším soudnictvím, tresty a žaláři, s koloritem barokní, rokokové i biedermeierovské Prahy.

Poutavé, většinou málo známé příběhy z dějin Prahy, které nenajdeme v učebnicích dějepisu, ačkoliv jsou součástí historie, výpovědí o své době, o jejích zvycích a mravech, o společenské atmosféře. V pestré mozaice staropražských obrázků se dočteme například o osudech nejstaršího platanu v Praze, zasazeného ve 13. století maltézskými rytíři, o první soše na Karlově mostě nebo příběh Pražského Jezulátka. Ocitneme se na dvoře císaře Rudolfa II., staneme se svědky bitvy na Bílé hoře, staroměstské exekuce i boje se Švédy. Poznáme prvního pražského kavárníka, první lékárníky či posledního pražského kata. Seznámíme se rovněž s reáliemi života středověkého města, s tehdejším soudnictvím, tresty a žaláři, s koloritem barokní, rokokové i biedermeierovské Prahy.

Poutavé, většinou málo známé příběhy z dějin Prahy, které nenajdeme v učebnicích dějepisu, ačkoliv jsou součástí historie, výpovědí o své době, o jejích zvycích a mravech, o společenské atmosféře. V pestré mozaice staropražských obrázků se dočteme například o osudech nejstaršího platanu v Praze, zasazeného ve 13. století maltézskými rytíři, o první soše na Karlově mostě nebo příběh Pražského Jezulátka. Ocitneme se na dvoře císaře Rudolfa II., staneme se svědky bitvy na Bílé hoře, staroměstské exekuce i boje se Švédy. Poznáme prvního pražského kavárníka, první lékárníky či posledního pražského kata. Seznámíme se rovněž s reáliemi života středověkého města, s tehdejším soudnictvím, tresty a žaláři, s koloritem barokní, rokokové i biedermeierovské Prahy.

Kniha přináší pět filmových literárních scénářů, které nebyly dosud natočeny. Původní text Krásní dnové koločavští (jak Ivan Olbracht a Vladislav Vančura natáčeli v roce 1933 na Zakarpatské Ukrajině film Marijka nevěrnice) doplňují čtyři scénáře na motivy literárních děl jiných autorů: Nahoře a dole (podle knihy Figurky ze šmantů, humorných próz z kladenského, hornického prostředí Františka Stavinohy), Liška Bystrouška (podle slavné prózy Rudolfa Těsnohlídka), Marie a zahradník (podle milostného romaneta Vladimíra Neffa, s dnes už zaniklou atmosférou pražské hrnčířské Kampy) a Západ slunce (na motivy povídek Isaaka Babela z oděského podsvětí). Ani v jednom případě nejde o "prostou" adaptaci - autor si vypůjčil osu příběhu a motivy, základní dialogy, jinak s látkou nakládal volně - vymýšlel nové scény, nové postavy, domýšlel stávající - např. motiv lišky Bystroušky a jejího nápadníka převedl do lidských postav. Jeho největší ctižádostí bylo napsat scénáře, které by byly podkladem ke skutečně filmovému, obrazovému ztvárnění látky.