Povídky, v nichž přední americký spisovatel vypráví s nostalgií i ironií o lidech z New Yorku od třicátých let do poválečného období.

Príbeh Ezekiela Farraguta, skrachovaného intelektuála odsúdeného za bratovraždu, sa odohráva vo väznici Falconer, kde napriek nepriaznivým a nelichotivým podmienkam protagonista nájde nový zmysel života a silu pokračovať. Príbeh sa odvíja v rovinách udalostí z väzenia a Ezekielových spomienoch ústi do pekného, no nepatetického konca. Jedna z najlepších kníh roku 1977 s hlboko ľudskou premisou.

Vrcholný autorův román je nejen vzrušujícím příběhem vězně, ale i poetickým vyznáním o uvěznění člověka v sobě samém. Americký intelektuál a narkoman uvězněný za bratrovraždu, rekapituluje svůj život, aby se dopátral vlastní identity. V drsném prostředí věznice nečekaně prožije intenzivní lásku, homosexuální vztah k mladému spoluvězni. Tento dar nezištné lásky svou životadárnou silou napomůže vězňovu duchovnímu přechodu.

John Cheever je považován za jednoho z nejerudovanějších amerických spisovatelů dvacátého století. Psal převážně povídky, v nichž se zabývá životem amerického maloměšťáka, který není schopen dostát americkému snu. Občas se sice jakoby osvobodí patetickou vzpourou, ale nakonec opět vyhasne a vrátí se do vyjetých, sterilních kolejí. Tématem povídek bývá nejčastěji manželský nebo rodinný život a vzpoura proti zajetému pořádku, následné vyhasnutí a rezignovaný návrat do vyjetých sterilních kolejí. Kromě shovívavosti prokazuje Cheever velký smysl pro prvky grotesky, absurdity a hororu.