Detektivky ze zlaté éry jsou vlastně pohádky. Pohádky pro velké děti. Nehledejte v nich moderní vyšetřovací postupy, ponurost dnešní severské školy, překotný dějový spád se spoustou akce v každé kapitole, případně psychologicky detailní rozbor jednotlivých charakterů. Na co se naopak můžete těšit, jsou vraždy promyšlené často do nejmenších podrobností (přestože samotný zločin je většinou v pozadí dění), poctivý přístup ke čtenáři, kterému jsou v průběhu děje poskytovány všechny indicie nutné k vyřešení zločinu, barvitost prostředí (více či méně ponuré kulisy staré Anglie a jejích sídel nebo domů) a závěrem překvapivé řešení celé šarády. Příběh knihy Ten, kdo šeptá začíná ve Francii před válkou a pokračuje po válce v Anglii a naleznete v něm hned dva záhadné zločiny. Dr. Fell má spoustu práce s objasněním neuskutečnitelné vraždy na vrcholku staré věže a polapením vraha šeptajícího za měsíční noci.

Detektivka s prvky strašidelného románu, která je považována za klasiku tzv. záhady zamčeného pokoje. V pracovně svého londýnského domu je zavražděn úctyhodný profesor Grimaud, jehož krátce předtím navštívil podivný iluzionista s požadavkem urovnání jakéhosi starého dluhu. Vrah, jak se zdá, unikl z dokonale zamčené a hlídané místnosti, aniž po sobě zanechal sebemenší stopu uvnitř nebo na souvislé sněhové pokrývce kolem domu. Řešení záhady a zejména motiv činu je třeba hledat v dávné, temné minulosti pana profesora... Klasická detektivka, v níž je důkladně rozebrána tzv. záhada zamčeného pokoje a možnosti jejího řešení. Pátrání se tu ujímá amatérský detektiv dr. Gideon Fell, který svým zevnějškem i názory nápadně připomíná autorův velký vzor, jednoho z otců detektivky G. K. Chestertona.