Přestože je Česko malá země v srdci Evropy, vyslala jako třetí stát (tehdy ještě Československo) na světě svého reprezentanta do vesmíru. Za „Čechy v kosmu“ lze však v širším měřítku považovat i mnoho dalších pracovníků v nejrůznějších oborech, kteří se tematikou vesmíru zabývali.

Ženy v komunistických tajných službách Český novinář rekapituluje životní osudy agentek zpravodajských služeb zemí východního bloku. Pohled na dramatický život žen, jež působily například v bělogvardějské emigraci, nejvyšších nacistických, amerických, britských i západoněmeckých politických kruzích nebo západních tajných službách, avšak prováděly špionáž ve prospěch socialistických států. Shrnutí významu žen - agentek pro zpravodajské služby zemí tzv. socialistického tábora od bolševické revoluce po současné aktivity čínské špionáže.

Během své novinářské práce se autor seznámil se spoustou zajímavých lidí, kteří se stali jeho přáteli, a nyní sepsal jejich osudy. Mezi tyto osobnosti patří bývalí předsedové Akademie věd Rudolf Zahradník a Václav Pačes, geniální popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek, jeho někdejší kolega a později poradce prezidenta Havla Jiří Křižan, zakladatel české rozvědky Oldřich Černý, historici Antonín Klimek, Zbyněk Zeman a Jaroslav Šedivý, svého času ministr zahraničí, kolega, se kterým sledoval vypuštění prvních Američanů na Měsíc, ministr zahraničí Jiří Dienstbier, neuropatolog František Koukolík, politický vězeň generál Rudolf Pernický, dodavatel exilové literatury Zdeněk Mastník, neznámé „Wintonovo dítě“ Hanuš Weber, který udělal kariéru ve švédském rozhlase a televizi, a další více či méně známí. Je to pestrý kaleidoskop příběhů ilustrující jak někdejší komunistickou epochu, tak dobu současnou.

Kdo byli ti, jejichž vynálezy a vědecké objevy jako byla letadla, radiotelegrafie, penicilin, EKG, inzulin či teorie relativity, měnily svět? Ti to dobyvatelé moderní doby sami možná netušili, jak jejich epochální objevy jednou zasáhnou do každodenního života. Karel Pacner, spisovatel a popularizátor vědy se rozhodl přiblížit skutečné hybatele dějin, kteří vytvořili své vědecké či technické dílo ve 20. století, a současně ho seznámit se s samotnými objevy a jejich mnohdy spletitými příběhy.

Setkání Winstona Churchilla s búrským generálem Bothou, který ho kdysi coby řadového vojáka zajal, filmová hvězda proslavená snímkem Eroticon nositelkou patentu na geniální technický vynález, výhrůžky komunistického vůdce Klementa Gottwalda z roku 1929 československým politikům, které se později doslova naplnily, atentát na Stalina, který chystali Němci, význam Jamese Bonda pro studenou válku a řada dalších – to jsou neuvěřitelné příběhy, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost...

Víte, že během první světové války byl Hitler pouhým slejvákem v týlu? Znáte osud stíhače na protézách či spor o bombardér enola gay? Kdy hrozilo, že během sedmi minut dopadne ruská bomba na Londýn? Poutavé, někdy dokonce neuvěřitelné příběhy 20. století, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost, objevil publicista a popularizátor vědy Karel Pacner.

Počátky vědecké špionáže a kontrašpionáže. Špionáž a kontrašpionáž jaderných velmocí v oblasti atomového výzkumu a konstrukce atomové zbraně.

Jsme ve vesmíru sami? A jestliže ano, podaří se nám někdy navázat s mimozemšťany kontakt? To jsou otázky,které už dlouhá léta vzrušují širokou veřejnost a kladou si je i odborníci. I když v pátrání po mimozemských civilizacích jsme už přece jen kousek pokročili, zodpovědět je zatím nelze. Ing. Karel Pacner, který se tímto tématem zabývá řadu let, se ve své nové knize pokouší podat o tom co nejúplnější informaci. Je tu však ještě jedna otázka: má to všechno nějaký smysl? I na ni se začíná rýsovat odpověď: pokusy směřující k objevení mimozemšťanů se stávají měřítkem lidské dovednosti a důvtipu, vedou nás k hlubšímu pochopení vlastních pozemských problémů. I kdyby žádný jiný výsledek nepřinesly, budou pro nás přece přínosem.

Kniha zachycuje podivuhodnou historii zpravodajských družic určených k fotografování cizího území i k zachycování rádiové korespondence protivníka, což byl donedávna utajený fakt. Rovněž uvádí dosud nezveřejněné fotografie - i když to jsou záběry staré, novou technikou dávno překonané. Obsahuje také informace o špionáži proti raketám a družicím. Čtenáři tak mají unikátní možnost nahlédnou pod pokličku armádám ruské, americké, izraelské, čínské i francouzské.

Populárně-naučná publikace obsahuje ty nejzajímavější špionážní případy z obou světových válek, a především z války studené. Po roce 1990, kdy začaly výzvědné služby velmocí odtajňovat materiály z těchto dob, se objevila řada nových informací, které potvrdily příběhy dříve tradované, ale také odhalily netušené události a souvislosti.

Karel Pacner svou strhující kronikou varuje: jestliže nepochopíme svou minulost, může se stát, že si ji v budoucnu zopakujeme! Díky zasvěcenému zachycení souvislostí má čtenář možnost prožít zblízka podstatnou část dějin našeho novodobého státu. Jediná kapitola, která se neodehrává v minulosti, je ta poslední. 2018: PRUDKÝ PROPAD DO BABIŠSTÁTU. Je to vrchol žebříku, jehož dolní příčle jsou všechny předchozí kapitoly. Autor není nestranný, straní našemu členství v NATO a v EU, straní lidským právům.

Počátky vědecké špionáže a kontrašpionáže. Špionáž a kontrašpionáž jaderných velmocí v oblasti atomového výzkumu a konstrukce atomové zbraně.

Vyprávění o letu Apolla 11

Český žurnalista rekapituluje vývoj kosmonautiky od prvních teoretických koncepcí po vysazení lidské posádky na povrchu Měsíce. Populárně naučný výklad teoretických koncepcí (např. Ciolkovskij, R.Goddard), prvních praktických experimentů (kupř. Valier, Nebel, Engel), práce slavného konstruktéra Koroljova, letu prvního člověka do vesmíru, příprav letu na Měsíc i samotného dobytí této planety. V závěrečné kapitole se věnuje konstruktérovi nacistické V-2 Wernheru von Braunovi, jenž sehrál významnou roli v americkém kosmickém výzkumu. Životní osudy i dílo vědců, konstruktérů i samotných kosmonautů daného období.

Vyprávění o letu Apolla 11. - Dramatická reportáž o historickém letu Apolla 11 a prvních pozemšťanech, kteří v noci z 20. na 21. července 1969 přistáli na Měsíci, vychází v remaku původního vydání, jež vyšlo navzdory počínající normalizaci a stalo se před padesáti lety na českém knižním trhu fenoménem. Sám autor byl jedním z pěti československých občanů, kteří se historického startu Apolla 11 zúčastnili. Kniha vychází k 50. výročí letu Apolla 11 a v době, kdy byl vyhlášen program nových letů k Měsíci.

Kam dosáhly plameny světových válek, tam zákonitě a se všemi souvislostmi pronikala i špionáž - mnohdy už dlouho před konfliktem, na jeho prahu i později v době bojů. Někdy šlo vyzvědačům obou stran o život, jindy zas v relativním bezpečí luštili nepřátelské šifry anebo působili v neutrálním státě, například ve Švýcarsku. Boj tajných služeb měl svoje hrdiny, vítěze i poražené, vítěze, které po válce nečekala kariéra v CIA, ale nehostinný stalinský lágr, a poražené, co vcelku v pohodě našli své místo v poválečném Německu, především v jeho západní části. Karel Pacner je zkušený spisovatel literatury faktu a špionáží ve světových válkách se zabývá už mnoho let. Připravil pro tuto knihu osmnáct velkých špionážních příběhů od časů rakousko-uherské monarchie až po březen 1945, kdy Britové zrušili své plány na likvidaci Hitlera, protože v Evropě byla už válka rozhodnutá se vším všudy.