Utopický příběh agenta tajné služby je zábavnou parodií na americké produkty oddechové literatury. Kniha vyšla nejdřív, v době emigrace autora, v Mnichově pod názvem Der Gigant.

V řadě reportážních črt se autor zabývá nejožehavějšímí otázkami a problémy doby tzv. kultu osobnosti. Jednotlivé příběhy, vesměs autentické

O horečnatých dnech a katastrofálních záplavách v létě 1965 na jižním Slovensku. V knize se autor ptá: Kde jsme udělali chybu? A udělali jsme ji vůbec? Katastrofu přibližuje očima důstojníka branných sil.

Ve zlínské nemocnici se zraněný partyzán v horečnatých vzpomínkách vrací k událostem uplynulých měsíců. Znovu prožívá těžké boje s nacistickým komandem vedeným krutým esesákem Engelchenem.

V politickém románu Jak chutná moc vypráví autor příběh státníka, socialistického státníka, jehož životní cestu přehlíží v den slavnostního pohřbu státníkův přítel, oficiální fotograf. V průběhu ceremoniálu si klade jedinou otázku: Co způsobilo, že se tenhle »velký mrtvý« dokázal v několika málo letech proměnit z živoucího a planoucího bojovníka v charakterovou trosku, v odosobněný sklerotický typ funkcionáře, posedlého už jen sebou samým, svou pozicí, svou mocí?

Sugestivní příběh partyzánského oddílu v beskydských horách je zároveň dramatickým příběhem zániku kopaničářské vesnice Ploština za 2. světové války. Román se odvíjí jako pásmo vzpomínek jednoho z raněných partyzánů, který se těžce vyrovnává se skutečností, že jejich poslední boj zavinil smrt jejich hostitelů. Problém viny, s nímž se partyzáni musejí vypořádat, se rozrůstá v otázku cílů a prostředků, jimiž je cíle dosaženo. Kniha vychází z osobního autorského prožitku a je nesena snahou o pravdivé zachycení partyzánských bojů na pomezí Moravy, a současně je i varující vzpomínkou na bezejmenné hrdiny, kteří partyzánům pomáhali a často nesli tíži nacistické msty.

Výběr nejlepších protifašistických povídek, reportáží a črt

V horském terénu moravsko-slovenského pomezí zasazují nacistům nepříjemné údery partyzáni, jejichž základnou je kopaničářská obec Ploština. V rozhodujícím okamžiku partyzáni zklamou důvěru kopaničářů. Není to bez následků, odvíjí se odtud pocit spoluviny, která ničí hlavní postavy románu. Okamžité radosti partyzánského života, milostné vztahy pod hrozbou konce, jenž může přijít v kterémkoliv okamžiku, tvrdá rozhodnutí partyzánských velitelů, vyčerpávající krutá štvanice, drsné dny s příchutí krve, slz a střelného prachu, kdy se nic nedá předstírat – to vše jako součást velkého lidského dramatu.

Reportáž popisuje a komentuje událostí, které vyvolalo sestřelení amerického výzvědného letounu u Sverdlovska 1.5.1960, postup sovětské vlády, ohlas v USA a proces s pilotem Powersem.

V románu Jak chutná moc vypráví autor příběh státníka, socialistického státníka, jehož životní cestu přehlíží v den slavnostního pohřbu státníkův přítel, oficiální fotograf. V průběhu ceremoniálu si klade jedinou otázku: Co způsobilo, že se tenhle »velký mrtvý« dokázal v několika málo letech proměnit z živoucího a planoucího bojovníka v charakterovou trosku, v odosobněný sklerotický typ funkcionáře, posedlého už jen sebou samým, svou pozicí, svou mocí?

Napínavý společenský román, jehož hrdinou je zámožný a úspěšný podnikatel, kterého se jednoho dne zmocní předtucha, že ho chce někdo zabít. Unikne smrti na téměř liduprázdném ostrově?

Utopický příběh agenta tajné služby je zábavnou parodií na americké produkty oddechové literatury. Kniha vyšla nejdřív, v době emigrace autora, v Mnichově pod názvem Der Gigant.

V řadě reportážních črt se autor zabývá nejožehavějšímí otázkami a problémy doby tzv. kultu osobnosti. Jednotlivé příběhy, vesměs autentické, jsou otřesnou četbou, která čtenáře burcuje k tomu, aby se aktivně podílel na rychlém odstranění všech těchto pozůstatků kultu osobnosti.

Moc doslova rozkládá své nositele, působí hnilobně – ze vzpurného bojovníka oddaného pravdě se vyklube uzurpátor, jenž opustil mravní příkaz pravdivosti i prostý zdravý rozum. Rebelantský Mňačko, sám vždy jednající podle svého nejlepšího svědomí, líčí, jak při pohledu z mocenského vrcholku mizí předsevzetí prospívat lidem a je nahrazeno úsilím o prospěch osobní, posedlostí sebou samým. Nesvobodný režim, jenž pronásleduje své kritiky, svádí mocné ke špatnostem – náš dnešek k tomu poskytuje desítky, stovky názorných příkladů. Mimořádně nadčasový a pro dnešek víc než poučný román Jak chutná moc pak sleduje celou jejich sérii ve všech polohách, směrech a vrstvách života. Co že řekl autor, jehož Západ vyzdvihl jako „československého Solženicyna" a „Orwella socialismu"? Toto: „Fanatismus za dobrou věc může lehce přerůst v útlak a zločin."

Moc doslova rozkládá své nositele, působí hnilobně - ze vzpurného bojovníka oddaného pravdě se vyklube uzurpátor, jenž opustil mravní příkaz pravdivosti i prostý zdravý rozum. Rebelantský Mňačko, sám vždy jednající podle svého nejlepšího svědomí, líčí, jak při pohledu z mocenského vrcholku mizí předsevzetí prospívat lidem a je nahrazeno úsilím o prospěch osobní, posedlostí sebou samým. Nesvobodný režim, jenž pronásleduje své kritiky, svádí mocné ke špatnostem - náš dnešek k tomu poskytuje desítky, stovky názorných příkladů. Mimořádně nadčasový a pro dnešek víc než poučný román Jak chutná moc pak sleduje celou jejich sérii ve všech polohách, směrech a vrstvách života. Co že řekl autor, jehož Západ vyzdvihl jako "československého Solženicyna" a "Orwella socialismu"? Toto: "Fanatismus za dobrou věc může lehce přerůst v útlak a zločin."