16. května 2003 způsobilo čtrnáct sebevražedných atentátníků sérii výbuchů v Casablance. Útočníci pocházeli ze slumů v Sidi Moumen, chudinského předměstí na okraji skládky, jehož živořící obyvatelé sotva kdy vkročili do blízkého kosmopolitního města. Druhý román Mahi Binebineho vypráví o čtyřech kamarádech z dětství, kteří vyrostli v Sidi Moumen. Sleduje, jak ve všudypřítomné chudobě a násilí učiní životní rozhodnutí vedoucí k roli islamistických mučedníků. Boží koně, vyprávěné prespektivou jednoho ze zemřelých útočníků, vykreslují nevinnost dětství a přátelství, ale i potíže, kterým chlapci musí čelit s pramalou šancí na lepší život. Binebine zkoumá problematiku fundamentalismu a terorismu se soucitem a vyvolává ve čtenáři empatii k těm chlapcům, kteří věří, že nemají jinou možnost než vydat se nabízenou cestou.