Sevřená novela klasické čistoty vypráví ústy jednoho z protagonistů, německého důstojníka Erica von Lhomond, komorní příběh mimoběžné lásky s tragickým vyústěním, který se odehrává v Pobaltí v letech 1919-1920 během občanské války. Neopětovaná a otevřeně deklarovaná milostná vášeň, kterou k němu chová sestra jeho nejlepšího přítele a bratra ve zbrani, stejně jako Ericovo hrdé odmítání má od samého počátku rozměry klasické tragédie, vázané jednotou místa, času a děje. Zámek Kratovice, odříznutý válečnými událostmi od světa, se tak stane dějištěm vypjatého bratrství, lásky a nenávisti, které všechny tři hrdiny příběhu bez ohledu na jejich pohlaví či politické přesvědčení spojí v jakémsi společenství intenzity citu tváří v tvář nebezpečí a strádání.

Tři historické povídky francouzské spisovatelky, které se odehrávají v 16. a 17. století, nutí k zamyšlení nad údělem a důstojností bytí jedince v nepříznivých podmínkách. V první povídce jde o lásku bratra a sestry, která každého z nich jinak zahubí. Novela Obyčejný život je o osudu prostého člověka, který je trpělivý až netečný ke své existenci, ale je obdařen čistou duší a zdravým duchem. Odvrací se od nepravostí a umírá mladý bez nářku a údivu, tak jak žil. Třetí povídka navazuje na předchozí – chlapec se ve svých 13 letech rozhodne opustit babičku, která se o něj starala a připojí se ke společnosti anglických herců. V představách prožívá svůj osud i své divadelní role. Kniha je doplněna doslovem autorky, který odhaluje její osobnost i tvůrčí metodu.