Dětství a studentský život Karla a Josefa Čapka

Krutá léta I. světové války těžce dolehla také na studenta Karla Čapka. Když v roce 1917 dokončil universitní studia a marně hledal zaměstnání, byl donucen přijmout místo vychovatele u hraběte Lažanského na zámku v malém městečku Chýše u Karlových Var.

Faktografickým románem Prodloužený čas Josefa Čapka autorka uzavírá svůj cyklus o životě a díle bratří Čapků (Čapci, Ladění pro dvě struny, Poločas nadějí, Brána věčnosti). Završuje tak své více než čtyřicetileté hledání jejich stop od dětství až po tragické chvíle smrti. Poslední díl je silně poznamenán druhou světovou válkou. Autorka čerpala z ústního i písemného svědectví pamětníků, dobového tisku a dalších pramenů.

První díl rodinné románové biografie vypráví nejen o životních osudech sourozenců, od jejich dětství až do roku 1905.

Román sleduje především literární zrání K.Čapka a jeho postupně se formující kritické myšlení.

V roztomilé knížce o broučcích a ostatních obyvatelích růžové stráně nám chtěla autorka připomenout nejen život v přírodě, ale také nás tak trochu pošťouchnout k tomu, abychom se pozorně dívali kolem sebe. Vždyť příběhy z růžové stráně mnohdy připomínají život nás - lidí.

Epizoda ze života Karla Čapka, když pracoval v době 1. světové války jako vychovatel v rodině hrabat Lažanských.