Dva, postavou hrdinky Carmen Rosy volně spojené romány venezuelského spisovatele, z nichž první (Mrtvé domy, 1955) líčí tvářnost a prostředí rozpadajícího se a vymírajícího města, druhý (Dílo č. 1, 1961) zas naopak města rychle vyrůstajícího kolem pramenů nafty, objevených ve venezuelské savaně. Oba pak usilují o postižení vlivu města na podobu a život lidí na jedné a formování tváře města lidmi na druhé straně. Doslov k českém vydání napsal Pablo Neruda.

Román zpodobuje na pozadí venezuelské společnosti šedesátých let 20. století tragicky končící příběh tří stejně starých chlapců z různých společenských vrstev, kteří se ve snaze o seberealizaci dopouštějí násilí a končí zbytečnou smrtí.