Podtitul: Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela, jak je zažil na souši i na moři, mezi soldáty, galejníky, piráty, indiány, lidmi dobrými i špatnými, sám vždy věren svému srdci. Zajímavý příběh českého chasníka, kterého cesty války zavedou od bitvy u Jankova v roce 1645 až do Latinské Ameriky a po dvaceti letech cestování domů.

Hovoří-li se v úvodní části o vzniku a příčinách válek, pak jen proto, aby mohl autor dále líčit už přímo konkrétní válečná tažení, počínaje starým řeckým světem a konče první světovou válkou. Mezi tyto kapitoly jsou vsunuty partie o uměleckém zobrazení bojů a o vývoji vojenské uniformy. Kniha se neupoutává jen k Evropě, ale věnuje díl své pozornosti i Asii a Americe.

Povídkový triptych s historickým námětem, jehož hrdinkami jsou tři české královny. Královna Kunhuta, v útlém věku provdaná svým dědem, uherským králem Bélou, za nejmocnějšího a nejbohatšího evropského panovníka, "krále zlatého a železného", Přemysla Otakara II.; Eliška Přemyslovna, nešťastná žena Jana Lucemburského a matka nejslavnějšího českého krále a císaře Karla IV.; Rejčka, kterou jako děvčátko provdali za otce čtyř dětí, Přemyslovce Václava II., později za Habsburka Rudolfa, milenka pana Jindřicha z Lipé. Tři královny, čtyři králové a dva urození páni, devět osobností českých dějin třinácthého a čtrnáctého stolení v rozmezí několika desítek let.

V životopisném románu o Komenském před námi znovu ožívají náboženské zápasy a politické výboje první poloviny 17. století, tvořící pozadí k životním osudům Jana Amose, kterého dějinné události donutily opustit rodnou Moravu a vedly jeho kroky téměř celou Evropou zmítanou třicetiletou válkou.

Hovoří-li se v úvodní části o vzniku a příčinách válek, pak jen proto, aby mohl autor dále líčit už přímo konkrétní válečná tažení, počínaje starým řeckým světem a konče první světovou válkou. Mezi tyto kapitoly jsou vsunuty partie o uměleckém zobrazení bojů a o vývoji vojenské uniformy. Kniha se neupoutává jen k Evropě, ale věnuje díl své pozornosti i Asii a Americe.

Kniha je výsledkem celoživotního historického a archívního studia, ale i úvah umělce o dialektickém vztahu minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Patří k řadě jeho prací srovnávacích, v nichž se věnoval určitému tématu spjatému se životem lidí různých dob. Od hmotné kultury (např. měnícího se způsobu stravování, odívání) zde postupuje přes výchovu společenskou k otázkám kultury duchovní. Neusiluje však o to, podat charakteristiku těchto jevů v uceleném přehledu chronologickém, vyhledává spíše zajímavosti, podivuhodné, kuriózní, často komické skutečnosti, k nimž v minulosti ať běžně nebo výjimečně docházelo.

Jaká je pravda o panovníku Václavu IV? Byl Václav IV. dobrotivým panovníkem, který v převleku chodil mezi lid a naslouchal hlasu svých poddaných? Či naopak slabošský a neřestný vládce, který se jen z rivality spolčoval proti šlechtě s nižšími stavy i lůzou? Vstoupíme-li do nitra člověka přes propast několika staletí, poznáme příběh muže, který po otci zdědil císařskou a královskou korunu a přitom vstoupil do složitější doby, na přelomu dvou epoch, kdy se již objevily první záblesky husitství. Václav dokázal rozeznat nově nastupující společenské síly, ale nedovedl se již o ně opřít, najít východisko z konfliktů zmítajících říší. Měl své vladařské tužby a plány, ale také povahu utíkat před skutečností, skrývat se v pitkách a na lovu. Jeho příběh byl spíše tragédií samoty, pasivity, nerozhodnosti mocného panovníka, který neměl síly uchopit otěže své doby. Autorův výrazně knižní, barvitý jazyk vykresluje především Václavův duchovní svěg a dobovou atmosféru a činí z románu báseň v próze.

Kniha popisuje vznik Národního divadla v dobových souvislostech politických i kulturních.

Grafik a rytec Václav Hollar po tragické porážce na Bílé hoře opouští Prahu a pracuje v tiskařských závodech v Německu, zmítaném třicetiletou válkou. Sama doba, v níž Hollar žil, i jeho osobní osudy zavalovaly umělce dramatickými událostmi, které přímo rozmetávaly pohodu potřebnou k tvůrčí práci. Teprve pobyt v Londýně ve službách lorda Arundela mu dává chvilku klidu bez starostí o hmotné zajištění. Zde se taky setkává s Komenským a zde umělecky vyzrává. Vzápětí se však rozbouřená hladina politického dění přelévá i do Anglie a svržení Stuartovců, které málem přivedlo na popraviště i jeho, znamená další strastiplné útěky a návraty, vrcholící morovou epidemií v Londýně, která mu vzala obě děti. Hollar však přesto zůstával sám sebou. Jeho životní dar i úkol byla práce, do níž s úzkostnou snahou o dokonalost vkládal své vidění světa.

Na ponurém pozadí třicetileté války, plné hrůz a lidského utrpení je vykreslen životní příběh zvrhlého studenta, vášnivého herce Vavřince, který rozdává prostým lidem sílu.

Ponuté osudy tří manželek velkých panovníků: KUNHUTY, manželky Přemysla Otakara II. a Záviše z Falkenštejna, ELIŠKY PŘEMYSLOVNY, dcery Václava II., manželka Jana Lucemburského, ELIŠKY REJČKY, manželky Václava II. a Rudolfa Habsburského.

Jaká je pravda o panovníku Václavu IV? Byl Václav IV. dobrotivým panovníkem, který v převleku chodil mezi lid a naslouchal hlasu svých poddaných? Či naopak slabošský a neřestný vládce, který se jen z rivality spolčoval proti šlechtě s nižšími stavy i lůzou? Vstoupíme-li do nitra člověka přes propast několika staletí, poznáme příběh muže, který po otci zdědil císařskou a královskou korunu a přitom vstoupil do složitější doby, na přelomu dvou epoch, kdy se již objevily první záblesky husitství. Václav dokázal rozeznat nově nastupující společenské síly, ale nedovedl se již o ně opřít, najít východisko z konfliktů zmítajících říší. Měl své vladařské tužby a plány, ale také povahu utíkat před skutečností, skrývat se v pitkách a na lovu. Jeho příběh byl spíše tragédií samoty, pasivity, nerozhodnosti mocného panovníka, který neměl síly uchopit otěže své doby. Autorův výrazně knižní, barvitý jazyk vykresluje především Václavův duchovní svěg a dobovou atmosféru a činí z románu báseň v próze.

Kniha je výsledkem celoživotního historického a archívního studia, ale i úvah umělce o dialektickém vztahu minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Patří k řadě jeho prací srovnávacích, v nichž se věnoval určitému tématu spjatému se životem lidí různých dob. Od hmotné kultury (např. měnícího se způsobu stravování, odívání) zde postupuje přes výchovu společenskou k otázkám kultury duchovní. Neusiluje však o to, podat charakteristiku těchto jevů v uceleném přehledu chronologickém, vyhledává spíše zajímavosti, podivuhodné, kuriózní, často komické skutečnosti, k nimž v minulosti ať běžně nebo výjimečně docházelo.

Věnování podepsané Milošem V. Kratochvílem - Doba třicetileté války, náboženské zápasy a politické výboje první poloviny 17. století tvoří pozadí k životním osudům J. A. Komenského.

Kniha popisuje vznik Národního divadla v dobových souvislostech politických i kulturních.

Publikace přibližující život a dílo Jana Husa, od jeho mládí, přes vzdělání, působení v Praze i jinde. Na závěr jeho proces a smrt v Kostnici, Jako pramenů bylo použito Husových spisů a listů, překlady z latinských listů a dopisů a ze zprávy Petra z Mladoňovic o kostnickém pobytu a procesu.