Autor se nechal inspirovat zápisem o tradici čištění studánek v okolí vesničky Vlčkov. Napsal nejprve báseň Píseň o studánce Rubínce. Text zaslal skladateli Bohuslavu Martinů a díky tomu vznikla nejznámější Martinů skladba. Původní předlohu skladatel zkrátil, změnil název a zhudebnil ji jako komorní kantátu pro ženský (dětský) sbor, soprán, alt, baryton, recitátora a instrumentální doprovod. Doslov napsal Václav Černý.

Autor se nechal inspirovat zápisem o tradici čištění studánek v okolí vesničky Vlčkov.

Básnická sbírka tematizující vesnickou krajinu Vysočiny a její proměny: připomíná spjatost moderního traktorového zemědělství se starodávnými tradicemi předků, vzdává čest koním, kteří padli ve službě člověku a dojímá se nad vůní spálené nati ve větru a zimou s křikem ptačích hejn a popraškem sněhu na oraniskách.

Svazeček osobních vzpomínek a úryvků z dopisů líčí vřelý vztah skladatele ke kraji jeho mládí, především k Poličce. Ukazuje také, jak se tento vztah projevil v posledních velkých skladbách B. Martinů.