Román srbského autora je v rámci fantastického příběhu charakteristický řadou autobiografických prvků. Vypráví o populárním televizním reportérovi, který se jednoho dne v r. 1974 při zkoumání mořského dna jižního Jadranu potopí a vynoří se poblíž Dubrovníka v r. 1947. Tady nalézá sám sebe, opuštěného válečného sirotka. Znovu v něm ožívají události války a osvobození, vzpomínky na mrtvé rodiče, nešťastná láska k židovské dívce i vděčnost k muslimské služce, která mu zachránila život. Ve vzpomínkách vystupují detailně prokreslené postavy, bizarní atmosféra i kolorit Sarajeva, města na rozhraní Orientu a Evropy, kde vedle sebe žije pravoslavná, katolická, muslimská i židovská víra.