Pádraic Ó Conaire (1882 – 1928) patří k nejvýznamnějším irsky píšícím autorům. Za svůj život napsal a vydal na 400 povídek a jeden román – Vyhnanství (Deoraíocht, 1911), mistrovské dílo pohybující se na pomezí realismu, halucinace a černé grotesky. Téměř sto let od prvního vydání mu na síle spíše přidalo, téma vyhnanství nepřestává být aktuální v žádné ze svých podob. Současnému čtenáři se při četbě může mimoděk vybavit také dílo Samuela Becketta nebo Davida Lynche (Mazací hlava, Sloní muž). Vzhledem k tomu, že až do roku 1995 existoval tento román pouze v irštině, můžeme jej však stěží považovat za přímý zdroj inspirace. Jakkoliv přímé souvislosti se na první pohled nabízejí.