Historie českých zemí je plná zajímavých zvratů,vzestupů a pádů.Dějiny jsou bohaté na barvité a čtenářsky přitažlivé příběhy, v nichž se střídají spiknutí, slavné činy pozoruhodných osobností, bitvy, dramata, lásky i nenávisti. Neméně důležitou součástí dějin jsou však i proměny civilizace a životního stylu, změny hospodářské, politické a demografické, rostoucí či klesající vzdělanost, celková kulturní úroveň obyvatelstva. Autorům této knihy se podařilo vytvořit celistvý pohled na dějiny českých zemí. Bohatě ilustrovaná encyklopedie přináší komplexní pohled na vývoj naší společnosti od dob lovců mamutů až po pád komunismu koncem 20. století.

Stručný přehled všech panovníků na českém trůnu, později prezidentů.

České země v pravěku, příchod Slovanů 5. - 6. století, Sámova říše, Velkomoravská říše 830, Počátky českého státu na konci 9. století, Přemyslovci, Jagellonci, Lucemburkové, naše země za první světové války, meziválečné období, Období druhé světové války, uchopení moci KSČ, léta normalizace, sametová revoluce, vznik a rozpad Československa

Stručný přehled všech panovníků na českém trůnu, později prezidentů.

Husitské dějepisectví univerzitní provenience - Geograficko-politický rozhled husitských vzdělanců - Proměny hodnot v husitských Čechách - Panovník v pojetí husitské a katolické historiografie

Barvitý příběh kulturních, sociálních, stavebních, politických i ideologických proměn Žižkova líčí oblíbený historik s charakteristickou vypravěčskou brilancí. A také s trochou nostalgie po zanikajícím duchu místa, kde prožil své dětství a kde původní kolorit stále více podléhá technokratickým vizím. Nápad vztyčit na Vítkově Žižkovu jezdeckou sochu dostal stavitel Karel Hartig roku 1862 a krátce nato vzniká v jeho pracovně regulační plán budoucího Žižkova. Vychází z vlasteneckého konceptu čtvrtě jako místa historické paměti s názvy ulic a prostranství odkazujícími na husitství. Obdiv k husitům byl vlastní také první republice a domnělá sociální pokrokovost tohoto pozdně středověkého hnutí se hodila komunistickému režimu, který z něj učinil ideologický nástroj. Politická pnutí se propisovala do mapy Žižkova novými názvy, zatímco se obraz lokality v obecném povědomí měnil: husitská tradice ztrácela na naléhavosti a čím dál tím silnější se stávala legenda „rudého“ Žižkova, kterou české společnosti vnutili komunisté.