Románová výpověď o životě mladých dospívajících lidí, o jejich citových a morálních problémech. Formou vnitřního monologu pražského gymnazisty vypovídá autor o nejožehavějších otázkách kolem mládeže 70. let. Přes všechna zklamání proplouvá hrdina úskalím pubertálního trápení a z novou nadějí hodlá naplnit své představy o štěstí a čistém vztahu k lidem.

Memento je román o narkomanech. Tato věta říká sice to nejdůležitější, ale zdaleka ne všechno. Především nevypovídá o tom, že autor pojal svou prózu jako svědeckou výpověď - nikoli jako příběh "o nich", ale jako "jejich" příběh. Čtenář se dostává do středu dění, do života těch, kteří propadli droze, pro něž se stává fetování hlavním či spíše jediným smyslem života, kteří se sesouvají po šikmé ploše sebezničující vášně k naprosté zkáze.

Novinářsky široký obraz Ameriky v celé její strhující monumentalitě, ale i složitosti a rozpornosti.