Musikologické spisy Romaina Rollanda

Monografie o J. F. Milletovi

Ústřední postavou tohoto románu je Colas Breugnon, který si vždy dokáže uchovat svůj nezdolný optimismus a humor. Ti mu pak pomáhají zdolat těžké okamžiky jeho života. Děj se odehrává v Burgundsku za vlády Ludvíka XIII. Colas měl ženu, čtyři syny, dceru Martinu a mnoho vnoučat. Nebál se práce, byl společenský, chodil na procházky a měl velmi rád víno, prostě si užíval života. Špatné věci zaháněl svým smyslem pro humor. Dokázal tak přežít i obtížná období, například když město obléhali vojáci nebo když bylo nakaženo morem a jeho manželka na něj později zemřela, ačkoli on sám se vyléčil. Navíc mu pak vypálili dům a tak bydlel nějakou dobu u své dcery. Jenže chtěl bydlet ve vlastním a osamotě, neměl však dost peněz. Stavěl tedy sám, ale při nešťastném pádu z lešení si zlomil kotník a byl tak připoután k lůžku. To vše se stalo v průběhu jediného roku – ztratil ženu, dům i peníze. I tak si ale dokázal uchovat dobrou náladu a cítil se i dost bohatý, protože pěkné vzpomínky a jeho osobitý humor mu zůstaly. Edice Máj,svzek 27

Okouzlená duše je velká románová skladba spisovatele, který se zapsal již svým Janem Kryštofem mezi velké slovesné umělce dvacátého století.

Okouzlená duše je velká románová skladba spisovatele, který se zapsal již svým Janem Kryštofem mezi velké slovesné umělce dvacátého století. V Okouzlené duši, tomto velkém protějšku Jana Kryštofa, spisovatel se znamenitou účinností hledá a nalézá cestu k nové orientaci pokrokového lidstva po první světové válce. Je to román o ženě, která je v opravdovosti svého vášnivého srdce a lidského svědomí hnána ke vzpouře proti amorální a v konvencích ustrnulé společnosti, a která nalézá, radostně přijímajíc život, smysl svého bytí v lásce, v chápající, účastné, činorodé a bojující lásce k člověku. Vede k ní a vychovává v ní i svého syna, který si umínil sloužit společné akci mas a sdílet jejich oběti úsilí o sociální spravedlnost. Postaví se proto na stranu socialismu a Sovětského svazu. A proti brutálnímu fašismu, jemuž však nakonec padne za oběť.

Hra o lásce a smrti patří do série dramatických textů Romaina Rollanda, které se tematicky vážou k Velké francouzské revoluci. Tato historická událost se zde však nepromítá na velké společenské plátno, ale zasahuje do soukromých osudů tří lidí, kteří dokonce měli své skutečně existující předobrazy. Vzrušující příběh vychází z milostného trojúhelníku, kterému však revoluční doba dává jinou než tradiční podobu.

Autorovo filozofické rozvedení myšlenky W. Goetheho - Zemři a buď. Překlad Jaroslav Jan Paulík

Romain Rolland označuje svou práci jako „symfonické preludium“ ke svým vlastním pamětem a zaměřuje ji především na meditativní retrospektivu svého vnitřního vývoje. Kniha je klíčem k pochopení celého autorova díla. Je to výbor ze dvou autobiografických knih „Vnitřní cesta“ a „Paměti z deníku“. Jednotlivé oddíly knihy líčí původ Rollandovy rodiny, jeho „Dětství a mládí“, „Léta bojů a zrání“, první literární pokusy, dobu vzniku „Jana Kryštofa“ a soukromý život až k matčině smrti.

Líčení hudebního života Anglie podle Pepysova Deníku, Sasko vzmáhající se po třicetileté válce, povídání o Händlovi. Francouzský muzikolog seskupil do knihy (vyšlé v r. 1919) řadu studií o hudbě a hudebnících 18. století. Pojednává v nich o vpádu italské hudby do Evropy začátkem 18. stol. i o jejím ovlivnění anglického hudebního života za Karla II. o Händelovi, začátcích klasického stylu v německé hudbě, velkém soupeři J.S. Bacha Telemannovi, italském libretistovi Metastasiovi a o hudbě v Itálii a Německu v 18. stol