„Tato knížka není žádným souborem esejů, a tím méně politickým dílem. Je to jen série spontánně psaných poznámek o tom, jak vidím tuto zemi a její problémy dnes, jak vidím její budoucnost a za jaké věci se chci zasazovat.“

Rozhovor Václava Havla s Karlem Hvížďalou. Kniha, která měla české veřejnosti představit Václava Havla, člověka, o kterém do listopadu 1989 lidé mohli slýchat jen z rádia Svobodná Evropa či Hlasu Ameriky případně o něm číst v Rudém právu články typu Samozvanci a ztroskotanci. Rozhovor vznikal v letech 1985-86 na dálku. Hvížďala žil v Bonnu, Havel v Praze.

Hra Asanace je doplněna fotografickou přílohou, sledující Václava Havla od 17.listopadu 1989 do jeho jmenování prezidentem.

Příběh se odehrává ve vstupní síni prastarého středověkého hradu, ve kterém dočasně přebývá skupina architektů. Mezi ně patří hlavní projektant Bergman a architekti Albert, Luisa, Ulč, Plechanov a Macourková. Dalšími postavami jsou Tajemník, který je skutečným autorem celého projektu a sekretářka Renata, která se vroucí láskou zamilovala do architekta Alberta. Ten jí však nevěnuje dostatečnou pozornost, neboť upřednostňuje o mnoho let starší Luisu. Tato celá společnost připravuje demolici středověkého malebného městečka v podhradí, na jehož místě má být vystavěno panelové sídliště pro 2000 obyvatel. Na hrad přicházejí dva zástupci občanů s peticí, kterou podepsalo 216 obyvatel. Vyjadřují v ní rezolutní nesouhlas s plánovanou asanací.... Hra Asanace je doplněna fotografickou přílohou, sledující Václava Havla od 17.listopadu 1989 do jeho jmenování prezidentem.

Leden - červen 1990

Projevy červenec 1990 - červenec 1992

Úvahy, fejetony, protesty, prohlášení a rozhovory z let 1969–1979.

Do různých stran: eseje a články z let 1983–1989

Hra Asanace je doplněna fotografickou přílohou, sledující Václava Havla od 17.listopadu 1989 do jeho jmenování prezidentem.

Do různých stran: eseje a články z let 1983–1989

„Tato knížka není žádným souborem esejů, a tím méně politickým dílem. Je to jen série spontánně psaných poznámek o tom, jak vidím tuto zemi a její problémy dnes, jak vidím její budoucnost a za jaké věci se chci zasazovat.“

Rozhovor Václava Havla s Karlem Hvížďalou. Kniha, která měla české veřejnosti představit Václava Havla, člověka, o kterém do listopadu 1989 lidé mohli slýchat jen z rádia Svobodná Evropa či Hlasu Ameriky případně o něm číst v Rudém právu články typu Samozvanci a ztroskotanci. Rozhovor vznikal v letech 1985-86 na dálku. Hvížďala žil v Bonnu, Havel v Praze.

Úvahy, fejetony, protesty, prohlášení a rozhovory z let 1969–1979.

Leden - červen 1990

„Tato knížka není žádným souborem esejů, a tím méně politickým dílem. Je to jen série spontánně psaných poznámek o tom, jak vidím tuto zemi a její problémy dnes, jak vidím její budoucnost a za jaké věci se chci zasazovat.“ Václav Havel

Scharf zupackende Satiren sind Václav Havels absurd-dialektische Theaterstücke, die in diesem Band neben zwei Essays („Anatomie des Gag“, „Über die dialektische Metaphysik“) und den „Antikoden“, der typografischen Lyrik dieses weltbekannten Prager Autors, stehen.

O existenci útržkovitých deníkových záznamů, přibližujících nejbolestivější setkání Václava Havla s represivními složkami komunistické moci, neměl dlouho nikdo ponětí. Sám Václav Havel se o nich nikde nezmiňoval a ani v rozhovorech s nejbližšími se ke své vězeňské zkušenosti příliš nevracel. K jejich objevení došlo až před necelými dvěma lety, kdy David Dušek začal pořádat pozůstalost svého dědečka Zdeňka Urbánka – překladatele, esejisty a celoživotního rádce a přítele Václava Havla. V jedné z krabic s písemnostmi nalezl diář s poznámkami, jejichž rukopis se nápadně podobal písmu Václava Havla. Svou domněnku se rozhodl zkonzultovat s Annou Freimanovou, která byla s Václavem Havlem v úzkém kontaktu již od 80. let, a fantastický objev byl na světě: nezpochybnitelně autentická výpověď obviněného ve vyšetřovací vazbě. Krátce nato Dušek oslovil další tři blízké spolupracovníky Václava Havla – filozofa Martina Palouše, kanadského překladatele Paula Wilsona a diplomata a psychologa Michaela Žantovského – s prosbou o napsání esejů, které by Havlovy zápisky, nezřídka zkratkovité, pomohly rozkrýt a ozřejmit. Právě takto vznikl koncept knihy Václav Havel: Zápisky obviněného.