Rasputinovy baladické, často tragické příběhy, mají jedno společné. Vždy v nich jde o osud ženy a vždy je základním tématem ožehavý, palčivý problém, jehož zpracování nepostrádá ani filozofickou hloubku, ani stylovou dokonalost.

Kompozičně sevřený román z posledních měsíců 2. světové války navazuje na tradici ruské filozofické prózy hluboce lidským příběhem válečného zběha a jeho ženy.