Formování literárního kánonu v cizím prostředí může posloužit jako úvodní text k problematice literárního kánonu, kterou se snaží sledovat nejen jako problém patřící do sféry literární vědy, ale i jako téma každodenního přemýšlení o literatuře. Literární kánon je ono pole, kde se profesionální a neprofesionální čtenáři potkávají – co se má učit ve škole? Jaká díla jsou pro danou kulturu důležitá a proč? Kniha sleduje teoretické otázky, které si kladou v různých dobách literární teoretici, ale upozorňuje i na problémy, které jsou s těmito otázkami spojeny z hlediska „běžných“ čtenářů. Autorka se snaží ukázat úskalí přemýšlení o literárním kánonu, která se objeví, opustíme-li národní kontext a začneme-li uvažovat o tom, co se stane s kanonickými díly jedné kultury, když jsou přeložena a předložena čtenářům odlišné kultury. Jaký obraz mají Bulhaři o české literatuře? Jak rozumí Švejkovi? Smějí se mu? A pokud ano, vedou je k tomu stejné důvody jako Čechy?