Kniha líčí několik vypjatých dnů v životě malého jižanského městečka v době, kdy federální úřady začaly prosazovat integraci bílých a černých dětí na dříve oddělených školách.

Kolorit, ale i stíny života na americkém Jihu a to především tvrdošíjný tradicionalismus až konzervatismus ve společenských vztazích, reziduální i nový rasismus, odpor k přistěhovalcům všeho druhu, stále živý rozpor mezi Severem a Jihem. Ve třinácti prózách zařazených do souboru s názvem podle titulu jedné z povídek, přináší autorka zkušenost svého bezmála čtyřicetiletého pobytu v Jižní Karolíně. Je v nich patrná její láska k lidem, mezi něž ji osud postavil, porozumění pro jejich houževnatost a životní sílu i pro jejich slabosti. Zároveň se v nich ovšem tají i odstup, který autorce umožňuje bez sentimentu a bez povrchních dojmů jít až k jádru životních konfliktů a bez iluzí zobrazit nesnadný zápas o existenci, různé předsudky a kastovnictví, jež ovládají jižanskou společnost.