Verše z let 1961–1965, obálka s kresbou Františka Tichého.

Ediční komentář k Sebraným spisům Vladimíra Holana - Soupis původního díla Vladimíra Holana - Legenda k Dokumentární příloze - Dokumentární příloha - Životopis Vladimíra Holana - Přílohy

Výbor z lyriky

Už název svazku napovídá, že jde o básně, které tíhnou k příběhovosti, k epice. První oddíl přináší tři básně (dost výstižné je označení básnické povídky) psané v pravidelných rýmovaných strofách z válečných let: První testament, Terezka Planetová, Cesta mraku. Druhý oddíl je souborem jedenácti dramatických příběhů psaných ve volném verši. Některé jsou autobiografické: Návrat, Prostě, Sbohem, Smrt si jde pro básníka. Jiné příběhy jsou milostné (Zuzana v lázni, Dopis), další trýznivě i vykupitelsky osudové (Óda na radost, Nokturno, Martin z Orle, řečený Suchoruký, Útěk do Egypta). Kniha přináší skutečné dějetvorné příběhy odehrávající se v dramatu „divadla světa“. Je uhrančivá i čtenářsky a má jedinečné a nezastupitelné místo v dějinách české literatury.

Název šestého svazku spisů vymezuje jeho obsah i pozici v něm soustředěných básní, cyklů a skladeb v básníkově díle i v české poezii. Z první části je nejznámější úvodní Odpověď Francii z roku 1938, reagující na její politickou zradu, devět básní sbírky Září 1938 a tajnosnubný, útočný i vizionářský Sen. Druhou část tvoří verše z let 1945–1946. Svůj čas přesáhla Panychida, „sloužená za všechny bratry mrtvé, umučené a padlé v druhé kruté válce proti Slovanům 1939–1945“, kresby Rudoarmějců, které už dobová kritika viděla jako postavy z Dostojevského, a některé básně sbírky Tobě. Holanovy „dokumenty“ jsou časově nadčasovou výpovědí obecně lidskou i uměleckou.

Od května 1955, kdy Holan uzavřel knihu Bolest, až do jara 1961 básník nepsal -- s jedinou výjimkou, rozsáhlou poémou Toskána (vyjde v osmém svazku Spisů), kterou chápal jako rozloučení se slzavým údolím svého bytí. Důvody byly tři: Domníval se, že Bolestí definitivně vypověděl sám sebe - jeho tvorbu nakladatelství nesměla publikovat -- proč tedy dále psát, když měl doma deset nevydaných rukopisných titulů - byl nemocen (obával se rakoviny pankreatu) a čekal na smrt. Úspěšná operace v lednu 1961 otevřela nečekaně bohatou novou tvůrčí etapu. Z let 1961--1967 pocházejí soubory Na sotnách a Asklépiovi kohouta. Obě knihy svědčí o Holanově tvůrčí proměně: jeho lapidární verše s gnómickými pointami jsou básnicky pojatou filosofií života, z níž pramení strmost Holanovy nové poetiky, dobývající utajované prostory ducha.

Jádrem Lamenta, třetího svazku spisů Vladimíra Holana, je sbírka Bolest, jež vznikala v letech 1949--1955. Jde o autorovu nejsubjektivnější zpověď či nářek, o verše důvěrného porozumění a čiré srozumitelnosti, vzniklé v nejtěžších letech Holanova umlčení, v době, kdy se k bolesti duše a lamentu srdce přidaly i starosti o každodenní existenci. V roce 1949 přestává Holan vycházet z domova a uzavírá se v izolaci na Kampě. Souběžně se sbírkou Bolest vznikají obdobně laděné cykly Víno a Strach. Lamento otevírají Holanovy verše dětem (1954), inspirované především krutou nemocí jeho pětileté Kateřiny.

Druhý svazek spisů Vladimíra Holana Ale je hudba navazuje bezprostředně na svazek první Jeskyně slov, který soustředil Holanovy sbírky lyrických básní z let 1930--1940. Knihu tvoří dvě sbírky veršů napsané v období 1939--1948. První, pojmenovaná Bez názvu, vyšla poprvé až roku 1963 (přitom se sbírka časově a tvarově těsně přimyká k předchozí Holanově klíčové sbírce Záhřmotí, vzniklé na konci třicátých let a vydané roku 1940) - druhá, Na postupu, mohla být vydána až v roce 1964. Obě sbírky vyšly pouze dvakrát, podruhé roku 1968 v Sebraných spisech Vladimíra Holana, které vydávalo nakladatelství Odeon. Kniha Ale je hudba je pozoruhodná rovněž tím, že sbírka Bez názvu je psána v pravidelných rytmických a rýmových strofách, sbírka Na postupu je pak prvním systematickým vykročením do strmé oblasti volného verše.

Z básníkovy pozůstalosti k vydání připravil a poznámku napsal Vladimír Justl. Neprodejný tisk pro spolupracovníky a přátele Violy vydaný v září 1985 k nedožitým osmdesátinám Vladimíra Holana a k slavnostnímu představení Noci s Hamletem a Noci s Ofélií ve Viole.

Obě básnická díla jsou psána v jambickém verši ve strofách se stejným počtem veršů. Holan se svou obsáhlou básní - První testament loučil se životem v předtuše své brzské smrti. Obě díla jsou tištěna faksimiliemi původních básníkových rukopisů.

Básníkovy reminiscence na dětství prožité pod Bezdězem, jeho zastavení máchovská.

Obě básnická díla jsou psána v jambickém verši ve strofách se stejným počtem veršů. Holan se svou obsáhlou básní - První testament loučil se životem v předtuše své brzské smrti. Obě díla jsou tištěna faksimiliemi původních básníkových rukopisů.

Svazek obsahuje knihy Kolury, Torzo, Lemuria a Hadry, kosti, kůže.