Kniha představuje Jessenia jako účastníka konce středověku, osamělého intelektuála, který nechce a ani dost dobře nemůže vstoupit do jednotlivých politických třenic. Široce pojatý román (s přesahy do tehdejších měst, jako je Padova nebo Wittenberg) je psán s přesnou jazykovou citlivostí a záviděníhodnou, skoro básnickou výbavou. Setkáme se zde mimo jiné s až expresivní obrazností popisu první pražské pitvy i s velmi přesvědčivým obrazem císaře Rudolfa II., který je uveden nikoliv jako poblázněný sběratel, alejako citlivý politik, podobně jako Jessenius vtažený do mocenských her.

Anežka Brunová, hrdinka knihy Anděl milosrdenství, je vdovou po rakousko-uherském důstojníkovi. Během první světové války se stane ošetřovatelkou v lazaretu. Baladický příběh nepostrádá ani pro Körnera typickou snahu vzepřít se osudovosti; vše ale ničí již předem daná bezvýchodnost, utrpení a situace oběti uprostřed dějin.

Děj knihy je zasazen do období příprav a počátku prusko-rakouské války a zabývá se dopadem událostí na psychiku člověka doby. Na příběhu studenta, který se upisuje tajné policii, ukazuje autor policejní praktiky, jak malým háčkem, evidentně nastraženým, lze polapit a zničit nejen duši mladého člověka, ale i rozvrátit jeho fyzickou existenci.

Historický román, jehož hlavním hrdinou je slovenský lékař působící v 17. století v Čechách, Jan Jesenius.

Novela Život za podpis tvoří ouverturu diptychu Post bellum 1866 a zabývá se laděním a prvními takty prusko-rakouské války, předvedené autorem do důsledků jako první válečný střet bez jakýchkoli ideálů, jako masakr bez podstatného zisku pro obě zainteresované strany. Zabývá se trýznivými niternými otázkami aktérů války, zabývá se rozsáhlou mašinérií špiclovství a špionáže a na postavě studenta Ludvíka Machla ukazuje policejní praktiky, jak malým háčkem, evidentně nastraženým, lze polapit a zničit nejen duši mladého člověka, ale i rozvrátit jeho fyzickou existenci.

Soubor tří novel tvoří triptych baladických příběhů lásky a nenávisti.

Soubor tří novel tvoří triptych baladických příběhů lásky a nenávisti.

V novelách (Post bellum a Svíbský les) se Vladimír Körner pokusil o osobitý přístup k dějinné události prusko-rakouské války roku 1866. Hlavními hrdiny jeho novel jsou beznadějní outsideři, poznamenaní totálním existenciálním zmarem a ztrátou všech lidských hodnot. Nikdo z nich není schopen se se zkušeností války vyrovnat a všichni bloudí zpět k výchozímu bodu...