Zeměpisné označení chrání produkt, který je vyroben v určité oblasti a který vděčí za své vlastnosti právě tomuto místnímu prostředí, a to bez ohledu na výrobce (znojemské okurky, štramberské uši). Publikace analyzuje systémy ochrany zeměpisných označení v mezinárodním měřítku, a to v jednotlivých mezinárodních smlouvách a zejména v právu Evropské unie. V úvodní části autoři charakterizují základní pojmy a instituty zeměpisných označení. Zabývají se rovněž různými formami ochrany zeměpisného původu výrobků ve světě a způsoby řešení jejich střetu. Druhá část je věnována jednotlivým mnohostranným mezinárodním smlouvám, které usilují o internacionalizaci ochrany zeměpisných označení. Jedná se především o Lisabonskou dohodu včetně Ženevského aktu a Dohodu TRIPS. Nejrozsáhlejší část publikace podrobně komentuje systém ochrany zeměpisných označení v Evropské unii. Systém EU, jehož je Česká republika součástí, je velmi detailně propracovaný a nepříliš přehledný, proto autoři provedli jeho srozumitelný a komplexní rozbor.