Počátky české literární rezistence, diskontinuita české kultury, poválečný literární život v Brně, Morava ve střední Evropě, dílo Alexandra Klimenta a Edy Kriseové - to jsou jen některá z témat esejů brněnského básníka. Titulní esej knihy je ojedinělým pokusem o zmapování vlivu baroka na nejnovější českou kulturu, zejména literaturu, ale třeba i folkovou a rockovou hudbu.

Sbírka veršů Němé holubice dálek je spjata s Brnem, s autorovým rodným domem (postaveným v 80. letech 19. století) a zvláště s rodnou zahradou, záhnoucí se od Údolní ulice až k hradu Špilberku (zahrada měla přes tři tisíce čtverečních metrů). Na této zahradě stála tzv. "otevřená besídka"; v ní autor začátkem čtyřicátých let rád sedával, i se svými literárními přáteli Františkem Halasem, Klementem Bochořákem ad. Sbírka vznikla v roce 1987 s pracovním názvem Hebrejské melodie. Definitivní název Němé holubice dálek jí dal autor podle nápěvu, podle něhož se zpíval žalm 56, a opatřil ji hebrejským podtitulem Al jónat elém rechokím (později upraveno na élem).

Prózy z let 1943-1988