Autor psal v minulých deseti letech drobné eseje a úvahy nad aktuálními i nadčasovými jevy, a to jak do tištěných, tak do internetových médií. Některé z nich jsou v této knížce. Vyznačují se ironií, skeptickým kriticismem a ostrými pointami. "Kdysi v devadesátých letech jsem vytvořil termín "nenažraný inženýr z malých měst", kterým jsem nahrazoval učenější výraz "deprivovaný provinciální technokrat", což znamená zhruba totéž, ale adresát je daleko namíchnutější. Bylo to po sametové revoluci, a tito mladí muži, deprivovaní a uvažující technokraticky, kteří pracovali v továrnách a závodech malých měst, placeni předtím mizerně jako všichni, se stávali politiky. Svoboda pro ně znamenala především svobodu nadělat prachy. A neuvažovali o tom, jaké lidi to z nich udělá a už vůbec ne o tom, jaký systém vytvoří." A. K.: Filozofie hladových inženýrů

S osobitým humorem líčí autor životní styl a názory typického maloměšťáka, člověka posedlého sháněním nejrůznějších výhod, samolibého a přesvědčeného o vlastní úctyhodnosti. Trampoty účetního Michelupa začnou výhodnou koupí laciného motocyklu, který svého vlastníka přivede do dluhů, rodinných nesvárů a konfliktů s policií, než zase šťastná havárie uvede věci do starého pořádku. Satira na majetnický pud se rozrůstá v satiricko-humoristický útok na zotročení člověka penězi a technikou.

Podivuhodné příhody rytíře Jana Palečka v Čechách, Němcích i Vlaších od narození v den bitvy u Domažlic, až po vstoupení do služeb pana Jiříka z Poděbrad, slavné paměti.

Kniha Krakonošoviny je pokračováním tradice kerkonošských poudaček psaných v podkrkonošském dialektu, skládá se z 20 krátkých povídek o Krakonošovi

Jiří Bigas smíchal pravdu a lež, tajemství, sexuální fantazie jako sexuální úchylky, poživačnost, násilí, korupci, zločin, možná trest... A napsal mrazivý příběh o lidském sobectví, chamtivosti a nenasytnosti v dobovém obraze přelomu starého i nového milénia, ve společnosti, která lidi nutí skrývat se před ostatními, přetvařovat se, nasazovat si masku, přetvařovat se tak dlouho, až se maska stane vlastní tváří. To je Cochcárna! Můžeme mít všechno, celý svět, ale ztratíme duši.

Staročeský text novodobým pravopisem vydal Dr. František Šimek - Nejvýše ceněné anonymní dílo staročeského písemnictví z počátku 15. století, k němuž obracelo pozornost již národní obrození, má formu sváru mezi milencem-Tkadlečkem a personifikovaným Neštěstím, jež způsobilo nevěru Tkadlečkovy milé, přičemž hlavními zbraněmi jsou pohotově pronášená rčení na základě uznávaných autorit, jako bylo Písmo, díla antických autorů, církevních Otců a středověkých myslitelů. Prozaický dialog, zamýšlející se nad přirozenými vztahylidského rozumu a citu a protestující proti neúprosnému osudu, je napsán bohatou vytříbenou češtinou své doby.

Album povídkových zastavení ve východních Čechách. Povídky, které jsou zasazeny do různých staletí a do různých měst, jsou vypravovány lidmi. Některé jsou založené na pověsti a některé na faktech. Vystupují zde známí umělci, architekti a vědci. Každá povídka nese poslání lidem.

Svazek obsahuje především prózy napsané v první polovině osmdesátých let, doplněné texty sebereflexivního charakteru z dřívější doby. Sestavil a ediční poznámku napsal Karel Dostál.

Děj románu je situován do počátků 60. let minulého století tehdejší Prahy, do doby, kdy člověk na každém kroku vnímal Dylanovské The times they are A-changin (časy se mění), kdy revolta střídala nonsens a kdy život často připomínal permanentní happening. Okamžiky, kdy hereze střídala víru a dny zavšivené smutkem z neúspěchů střídaly zářivé záblesky naděje. Iluze mladého muže z malého města, který si chce prací v pražské továrně "vysloužit" kádrový posudek jako vstupenku ke studiu na vysoké umělecké škole, se záhy bortí...

Ve svých promluvách hovoří pastor Jan Schwarz o životním osudu, který se stává učebnicí vděku i nevděku, cestou osobní politické tragédie, ale i lásky k rodné zemi. Nevidí svět černě, ale ani růžově, spíš v takové podobě, jaký skutečně je, a zároveň sní o tom, jaký by mohl a měl být. Dívá se kolem sebe očima laskavýma a plnýma naděje, což mu pomáhá nepřehlédnout konkrétní a jedinečné a mluvit o tom tak, že i to zdánlivě nejobyčejnější se nakonec ukáže jako duchovně inspirující.

Jorika je femme fatale spisovatele Ivo Fencla. Nenaplněný (a nenaplnitelný) cit k ní pronikl do všech textů jeho nové knihy, vydané Galerií města Plzně, jméno obdivované ženy čteme i v jejím titulu - Rok Joriky. Fencl v knize zkoumá mravy a rozličné podoby lásky současnosti. Kromě inspirace Jorikou tu ovšem najdeme i další (přiznané) vlivy - například Hiltonova románu Ztracený obzor či Horníčkovy novely Dobře utajené housle. V pijácky burleskní povídce Nápojový lístek také krátce vystupuje Vladimír Páral.

Originální pohádkové ztvárnění známé legendy o Golemovi. Příběh plný laskavého humoru a věčné lidské touhy po štěstí a spravedlnosti, který nás zavádí do Židovského města staré Prahy.

Lumpárny, legrácky i příjemně melancholická zastavení v době (ne)dávno minulé. Dítětem poutavě a s humorem vyprávěný příběh z městské periferie, z míst a časů, které musí jednou každý z nás opustit. Více či méně laskavé vzpomínky ale zůstávají navždy. Zatoužili jste se někdy vrátit do dětství, do doby objevování, údivu, do doby, kdy ty nejběžnější věci mají nádech tajuplna, zatímco historické události nám leckdy připadají banální? Hořkosladký příběh starého Hloubětína viděný očima malého kluka z obyčejné (a přece tak neobyčejné) rodiny posunuje vnímání právě tímhle směrem. Kniha bohatým, živým, nevyumělkovaným jazykem popisuje kličkování mezi symboly socialismu, kterému už dochází dech, i tvrdou srážku dětských snů s realitou. Nenechte se mýlit hravostí výpovědi: kniha je o vážných věcech. Autor se nebojí nechat leckterý drobný příběh bez rozuzlení, aby pak všechny přečnívající konce pochytal a umně vpletl do závěru. Na knize je sympatické, že končí okamžikem, kdy se mění vnímání světa hlavního hrdiny a všechno je najednou jinak. Nemusíme číst o vimrlatech, prvních láskách ani sexuální frustraci, jen o bláznivých a někdy nebezpečných klukovských dobrodružstvích. S odchodem dětství odchází i starý Hloubětín, pražská periferie, neboť touto čtvrtí povede dálnice. Nastává nová éra…

Humoristický román psaný formou fiktivních dokumentů o učiteli tělocviku, který popřel Newtonovu gravitační teorii, neboť se dokázal vznášet, a o tom, co z toho na malém městě vzešlo.

Představte si, že vaše kůže je křehká jako motýlí křídla. I šev na oblečení vás poraní. Občas nemůžete polknout, jícnem nic neprojde. Jaké to je, žít s takovou křehkostí, by vám pověděla Olga Joklová, která takzvanou nemocí motýlích křídel trpěla. Bohužel už to osobně udělat nemůže. Olga strávila většinu svého života tím, že upřímně o svém onemocnění mluvila a snažila se tak pomoci všem, kteří se s ním narodili, a otevřít oči těm, kteří nemají o podobné bolesti tušení. Olga si své myšlenky a postřehy zapisovala do nejrůznějších deníků a sešitů. Na její záznamy nyní vlastními povídkami navazují Petr Borkovec, Marek Šindelka, Lucie Faulerová, Jakub König, Jonáš Zbořil, Anna Bolavá a A. Gravensteen. Ilustracemi je doprovodil Lukáš Musil.

Komponovaná povídková sbírka, která je vrcholem prvního publikačního období Bohumila Hrabala. Každý ze sedmi textů této knihy vznikl úporným přepracováváním starších znění, do prozaické podoby jsou tu převedeny i rozsáhlé eposy i drobnější lyrické básně, celek je pak rámován autobiografickou postavou se symbolickým jménem Kafka.

Dva přátelé ze studentských let - Vojta a Tereza - se znovu setkávají - tentokrát na stránkách dopisů. On - manželský poradce, ona - redaktorka plzeňských novin. On - muž, přítel a odborník přes partnerské vztahy, ona - inteligentní žena, která nepostrádá dobře odměřenou dávku upřímnosti, humoru a potřebného nadhledu. Po patnácti letech spolu znovu navázali kontakt - prostřednictvím korespondence. Tímto možná neobvyklým, ale o to zajímavějším způsobem si sdělují své osudy, vtipně je komentují a navzájem si pomáhají řešit životní a vztahové problémy.

Fejetonista Rudolf Křesťan a ilustrátorka Magdalena Křesťanová přicházejí s novou sbírkou fejetonů, které - jako obvykle - zkoumají s úsměvem řadu skutečností všedních i nevšedních. Pistolové téma je tak jen jedním z celé stovky různorodých námětů. Snad nejvýstižnější charakteristiku celého díla oblíbeného autora podává ve svém vyjádření Petr Bílek, šéfredaktor Literárních novin: „ Autor vládne zázračným postřehem. Kristus v jeho jménu měnil vodu na víno, on mění to, co lidé považují za banalitu, nudu nebo opruz, v zábavnou historku, vtip a moudrou sentenci. Žádná všednost mu není tak všední, aby z ní nebyl schopen učinit nevšednost. Přináší chvíle svěcené radosti. Nejste v pohodě? S Křesťanem budete.“

„Atraktivní kniha povídek Jana Hrubého o známých i neznámých osobnostech v souvislosti s výkladem karet a originální obrazovou částí s lexikonem karetního výkladu Jany Skálové s ilustracemi akademické malířky Inky Delevové“

Slovo makom pochází z hebrejštiny. Znamená místo, ale je to spíš místo v srdci, protože vesmír jsou (jak se říká) hlavně vztahy. V kabale je význam slova makom ještě závažnější -představuje šesté nebe, kde se vše předurčuje. Uprostřed šestého nebe je temná propast Daat Berija, z níž vychází hlas, jenž dává poznání. Předkládaná kniha má prostší cíl. Navazuje na knihu o krajinách vnitřních a vnějších a v první části se obrací k reálným místům: k čarodějnému lesu u Kuksu, k paládiu ve Staré Boleslavi, k Vojtěšské huti na Kladně i k situacím, kdy Balkán je víc než celá Evropa. Ptáme se zde, kde žijeme a odkud pocházíme. V druhé části, nazvané Zeitgeist - duch doby, nás víc zajímá, v jaké době to vlastně žijeme a kam směřujeme. V části třetí, nazvané Bohové, buddhové a trpaslíci, se nám jedná zejména o trpaslíky, o to, co nás přesahuje a co vůbec nezapadá do každodenního života.