Daleko na severu v dávno ztraceném království u břehů Baletského moře se za úplňku v pravou půlnoc vynořuje ostrov. Tam mohou zoufalci nemající již jiné volby naleznout pomoc. Ta však není zadarmo. Je nutno zaplatit vysokou cenu, která však není vyčíslitelná penězi ani zlatem, ale lidskou krví…

Známý propagátor vědeckofantastické literatury a sci-fi se zabývá vznikem tohoto literárního žánru, otázkami zničení životního prostředí, tématem člověk a robot a nakonec i nejzávažnějším nebezpečím pro naši civilizaci – válkou. Knihu si se zájmem přečtou všichni, kteří si tento literární žánr oblíbili.

Během jediného dne se stanou tři strašné věci. Essun, která se skrývá v jednom tichém městečku jako obyčejná učitelka, přijde domů a zjistí, že manžel surově zavraždil jejich syna a unesl dceru. Mocné Sanzedské císařství, jež bylo po tisíc let nositelem pokroku a základem civilizace, se zhroutí, protože jistý šílenec pomstychtivě zničí jeho největší město. A co je nejhorší, v srdci jediného světového kontinentu se začne rozevírat velká rudá trhlina, která chrlí tolik popela, že zakryje oblohu na celé roky. Nebo staletí. Toto je ale Tišina, svět, kde boj o život není zdaleka ničím novým a kde větší strach než dlouhá chladná noc budí orogénové — ti, kdo ovládají sílu země jako zbraň. Essun si uvědomí, kým je, a rozhodne se získat dceru zpátky. Je jí jedno, že svět kolem ní se rozpadá. Bude-li to nutné, klidně ho sama zničí, jen aby dosáhla svého.

Clary Frayová si toužebně přeje, aby se její život vrátil do normálních kolejí. Ale co je vůbec normální, když jste lovec stínů, zabíjíte démony, vaše matka je v kómatu způsobeném kouzlem a vy najednou vidíte obyvatele podsvěta, jako jsou vlkodlaci, upíři a víly? Kdyby se Clary obrátila ke světu lovců stínů zády, mohla by trávit víc času se svým nejlepším kamarádem Simonem, ze kterého se postupně stává něco víc než jen kamarád. Lovci stínů ji však nehodlají nechat odejít, obzvláště její pohledný, avšak nesnesitelný znovunalezený bratr Jace. Navíc jediný způsob, jak by mohla Clary pomoci své matce, je najít Valentýna, nebezpečného a zákeřného lovce stínů, který je zároveň jejím otcem.

Vědeckofantastický román o profesoru elektrotechniky, jenž se v opuštěných horách se skupinou vědců pokouší vytvořit umělého člověka, zobrazuje lidské a morálni aspekty prudkého rozvoje vědy a techniky.

Je spousta dveří, ale pouze jedny vedou do jiného světa. Projděte s námi do země zázraků a kouzel - do Narnie! Magická síla navrátila sourozence Petra, Zuzanu, Edmunda a Lucii do Narnie, kterou ničí občanská válka. Zachránit ji může jen mladý princ Kaspian, ale potřebuje pomoc. Podaří se mu s podporou dětí a lva Aslana zachránit Narnii a vrátit jí dávno ztracené časy svobody a štěstí?

Osmnáctiletý Mojmír odjíždí v létě do hor. V babiččině staré roubence, kde ani nefunguje internet, si užívá klid po hektickém roce, který má za sebou. S pražskými kamarády je ve spojení přes telefon a slibuje jim, že se za pár dnů vrátí. Osud má však s Mojmírem jiné plány. Zatímco v horách panuje idyla, život "dole" se rychle mění. Zákeřný vir EBS napadá čím dál víc obyvatel, epidemie brzy přeroste v pandemii. Svět je proti smrtelné nákaze bezmocný. Mojmír situaci podceňuje, ale záhy se na vlastní kůži přesvědčí, jak je vážná.

Dobrodružný román s napínavým dějem o neuvěřitelných příhodách mladého Pingla, které zažil ve službách záhadného vědce, zabývajícího se studiem virů.

Aron Dorembwell, který se před lety objevil u dveří sirotčince, se stal jen opuštěným, lehkomyslným klukem, přežívajícím v temném městě Meenare, na Teromském poloostrově, ovládaném králem Deltarixem. Dosud byl jeho život naprosto obyčejný, ale věci se převrátí naruby, když mu neznámá dívka zachrání život a on se náhle ocitne na cestě, na které je důležitý nejen pro sebe, ale pro celý svět. Se skrytou pravdou na Arona však padá tíha zodpovědnosti. Stává se Vyvoleným královny zaniklého rodu, který se vydral zpět na povrch a připravuje pomstu. Aron už jen nepřežívá, bojuje za život, život mnoha jiných, za svou lásku a za svůj rod.

Milenci z 23. stol., kdy láska je vědecky usměrňována, se vzepřou rozhodnutí genetiků nedoporučujících jejich sňatek a bojují o své štěstí.

Mladý Američan Thomas Blaine zahyne při automobilové nehodě, aby se v cizím těle probral k životu v New Yorku 22. století. Společnost Rex totiž pomocí energetického systému nezákonně přepravila jeho mysl do budoucnosti ve snaze využít Blaina – muže z minulosti – pro svou reklamní kampaň. Blaine se tak ocitá v přízračném světě obchodu s těly a nesmrtelností, která reálně existuje, ovšem není pro všechny, obývaném ztracenými bytostmi zombieů, berserků, poltergeistů a dalších tvorů z rozhraní našeho a onoho světa. Po strhujícím boji za přežití a neslýchaném útěku před svými pronásledovateli se Blainovi v hrůze vyjeví pravá podstata jeho osobnosti a dospívá k nevyhnutelnému rozhodnutí.

Jedenadvacet sci-fi povídek autorů z celého světa, doplněných dokumentární fotografickou přílohou, stručným přehledem historie i současnosti science fiction, přehledem díla nejznámějších světových autorů a seznamem sci-fi knih vydaných v češtině. Povídkami přispěli Robert Sheckley, Harry Harrison, Gaku Konisi, Mack Reynolds, Arthur C. Clarke, Isaac Asimov, Fredric Brown, William Tenn, Arkadij a Boris Strugačtí, Josef Nesvadba, Jana Moravcová, Erik Simon, Vadim Šefner, Konrad Fiałkowski, Dmitrij Bilenkin, Niels E. NIelsen, Janusz A. Zajdel a Erik Nyblon.

Povídky od americké autorky, která je novým hlasem americké nezávislé literární scény v oblasti fantasy a sci-fi. Představte si, jaké povídky by asi psal Jorge Luis Borges, kdyby vyrostl v americkém maloměstě na béčkových hororových filmech. Představte si pohádky bratří Grimmů přepsané Dostojevským. Asi takhle nezařaditelné jsou povídky americké spisovatelky Kelly Linkové: vtipné a podmanivé, magický realismus od kuchyňského dřezu. Linková píše o zombiích, večerkách, ve kterých straší, o králících, superhrdinech, kočkách, manželství, kanónech, pávech i o vesnici, která se vejde do jedné kabelky. Elegantně při tom překonává žánrová omezení fantasy a science fiction; taková originalita se nenarodí často. Aneb jak řekl Michael Chabon: „Od dob Donalda Barthelmyho se v americké próze nevyskytl hravější hlas s temnými podtóny.“

Formou sci-fi povídky přibližuje autor čtenářům historii i možnou budoucnost objevování planety Mars. Astronom a vysokoškolský učitel Zdeněk Pokorný seznamuje čtenáře formou vědecko-fantastické povídky s historií a snad i blízkou budoucností poznávání planety Mars. Období moderního výzkumu Marsu začalo přistáním první americké sondy Viking v roce 1976 a vyvrcholí nepochybně letem člověka na Mars v 21. století. Nesázejte se ani o pětník, zda lidé v tomto novém století poletí na Mars. Určitě se tam vypraví, ale zatím nikdo stoprocentně neví, kdy se to stane a jak bude taková výprava vypadat. Mnohé představy o "výpravě století" k načervenalé planetě však již existují. Nabízíme vám příběh prvního letu pozemšťanů na Mars, který je sice stále ještě z kategorie science fiction, ale zanedlouho se promění ve skutečnost. A my ji zažijeme.

První díl nejdiskutovanějšího SF cyklu (Hugo 1972). Jak by to vypadalo, kdyby lidé dostali druhou šanci? Kdesi v kosmu existuje planeta, na níž se narodí všichni, kdo na Zemi zemřeli do roku 1984: Svět Řeky. Celé toto těleso totiž v tisíci zátočinách a zákrutech obtáčí veletok – Řeka. Lidé mohou žít pouze v jejím údolí – úzkém pruhu země podél řečiště. A ihned po zmrtvýchvstání se začínají projevovat typické lidské vlastnosti: sdružování do skupin, společenství a státečků. Hlavní hrdina tohoto dílu, sir Francis Burton, se spolu s dalšími svými společníky rozhodne podstoupit složité pátrání po tvůrcích tohoto nepochopitelného projektu.

Za podmínek absolutního utajení pracuje skupina významných vědců na vytvoření supermoderního počítače nadaného schopností umělé inteligence. Aby tento počítač mohl fungovat, je nutné do něj nejdříve vložit podrobný digitalizovaný obraz lidského mozku, pořízený pomocí vysoce výkonné jednotky magnetické rezonance. Právě po expozici magnetickým zářením se však u zúčastněných vědeckých pracovníků začnou objevovat znepokojivé neurologické potíže a krátce poté, co je celý projekt z tohoto důvodu pozastaven, je jeden z nich nalezen mrtev ve své pracovně. Oficiální místa sice zarputile tvrdí, že vědec zemřel na mozkovou mrtvici, doktor David Tennant, který má z pověření prezidenta Spojených států dohlížet na etické otázky projektu, se ovšem domnívá, že jeho dobrý přítel byl chladnokrevně zavražděn. Sám kvůli neurologickým potížím musel začít navštěvovat psychoanalytičku Rachel Weissovou, a teď se rozhodl dopátrat s její pomocí pravdy. Oba se však nakonec ocitnou na útěku před těmi, kdo se rozhodli získat nad projektem plnou a nikým neomezovanou kontrolu.

Pokračování románu Strážci ticha. S nasazením života v boji proti lidem i zvířatům se Juo a Ushaia probíjejí do Ushainy vesnice. Tu však už před jejich příchodem zničili strážci ticha. Boj o přežití jejích obyvatel je bojem nejen proti nepřátelskému okolí, ale i bojem o moc ve vesnici. Množí se podivné úkazy. Jsou předzvěstí návratu Pánů?

Modlitby ke zlomeným kamenům je doslova základním kamenem Simmonsovy nadmíru úspěšné kariéry spisovatele. Kniha samotná dostala nejen cenu Brama Stokera za nejlepší sbírku krátkých povídek roku 1991, ale přinesla i mnoho námětů, které autor později rozpracoval do stejně úspěšných románů, jakým je například Doba mrchožroutů. Kniha přináší i první Simmonsovu publikovanou povídku Řeka Styx teče…, která získala okamžitě cenu za nejlepší povídku roku. V několika povídkách se zde poprvé objevuje postava Štíra známá z románů MHyperion a Pád Hyperionu, jakož i jiné postavičky z románů dalších.

V Tamulské říši vládne strach. Nevysvětlitelné události přicházejí z hrůzných zdrojů a jsou natolik rozšířené, že nemohou vycházet od Styriků. Zjistit jejich původ není schopen ani legendární Zalasta, prvotřídní čaroděj – za jakého ho považuje celé Styrikum. Říše může očekávat pomoc jedině na eosianském kontinentu a to u muže jménem Sparhawk.

Skupina žoldáků, obklíčená partyzány v angolské džungli, je na poslední chvíli zachráněna mimozemšťany a nezbývá jí než přijmout jimi uložený úkol: na vzdálené planetě zajistit pro své zachránce sklizeň vzácné drogy, která uzrává jednou za čtyři sta let. Na místě zjistí, že nejsou první lidé, pověřeni tímto úkolem, a že planetu kolonizovali potomci předchozích výprav – Césarových legionářů, křižáků i bojovných skotských horalů. A také jejich mise není zdaleka tak jednoduchá, jak se na první pohled zdálo.