Obsáhlá filozofická publikace, která přistupuje k Marxovu dílu nikoli jako k souboru dogmat, ale jako k výzvě k dialogu a interpretaci v moderním kontextu. Autor se snaží odkrýt nové, dosud skryté vrstvy Marxova myšlení

Neschopnost vzájemného pochopení exaktních věd a humanitních oborů může mít pro svět fatální následky. Je tato nedokonalost vrozenou indolencí nebo nabytou předností? Autor je přesvědčeným zastáncem koevoluce genů a kultury.

Kritika Wittgensteinovy filozofie

OBSAH: JOSEF KRATOCHVIL: Nové filosofické essaye (Svoboda svědomí a náboženská snášenlivost ; Mravní problém dnešní doby ; Problém nesmrtelnosti v dnešní vědě ; Český novoidealism ; Novoidealism a thomism) -- KAREL MÁCHA: Philosophia perennis -- TOMÁŠ VEBER: Josef Kratochvil (1882-1940), Intelektuál, který obstál v čase zkoušek -- JAN KRATOCHVIL: Dědeček Josef -- JARMILA PLCHOVÁ: Rod manželky filozofa Kratochvila.

Svěží dílko evropské novelistiky 12. století přináší v třiceti rozhovorech mezi otcem a synem výroky filosofů, pohádky, orientální bajky, přísloví a verše, které měly ukázat na názorných příkladech křesťanskou morálku. Petr nám zprostředkoval arabské a židovské znalosti obohacené o tradiční křesťanské vzdělání.

Esejistická kniha Věčná žena je výsledkem hlubokých teologických a filosofických úvah. Autorka se zamýšlí nad otázkou po „věčném ženství“ a nad úlohou ženy-dívky, manželky a matky i nad jejím postavením v moderní době.

Studies in the History of the Renaissance is a highly influential defence of aestheticism. Pater redefined the practice of criticism through his readings of some of the paintings, sculptures, and poems of the Renaissance, and shocked contemporaries for sponsoring a hedonistic ethic with his infamous 'Conclusion'. Pater's Studies in the History of the Renaissance is a highly influential defence of aestheticism, an extraordinary work of cultural criticism forever associated with the decadent movement at the end of the nineteenth century. This new edition reproduces the first edition of 1873 and recaptures the impact made by the book on its first appearance. It includes the later chapter on Giorgione as an Appendix. The Introduction describes the cultural context that gave rise to the book, the reasons for its notoriety, Pater's philosophical outlook and the arguments in his book. It explores Pater's work as an attempt to preserve the unique aesthetic of a work of art in the face of encroaching mass culture. Comprehensive notes identify the many literary and artistic references and echoes of Pater's other works. Useful Glossary of Names. Up-to-date bibliography.

More than a century after the publication of Czech politician Tomáš Garrigue Masaryk’s study The Czech Question, Czech politics has become a pragmatic question of democratic constitutionalism and civility. Originally published in major Czech newspapers, these essays on contemporary European politics demonstrate that this new understanding involves both technical questions of power-making and critical questions of its meaning. Democracy, Jiří Pribán shows, is the proces of permanent self-correction. It possesses both the capacity to respond to unexpected problems and crises and intrinsic tensions between principled arguments and everyday administrative processes. Defending constitutionalism, therefore, draws on principles of civil rights and freedoms, limited government, and representative democracy, the validity and persuasive force of which are at stake not only in the Czech Republic, but also in the European Union and our global society at large.

Kniha obsahuje systematický výklad hlavních etap vývoje filosofie od nejstarších dob do našich dnů, rozbor boje materialismu s idealismem - základních filosofických směrů; objasňuje vznik a vývoj dialektického a historického materialismu.

První ze svazků revue přináší soubor textů, které tvoří dva hlavní bloky. Úvodní - nazvaný Spektákl, mizející realita a (ne)bezpečí informací - je věnován esejistickým textům, které se zaměřují na obecnější problémy spjaté s kulturou, médii a komunikací: antagonismus spektáklu a teorie, magiologické začarovávání skutečnosti, negativní sémantiku a tíhu informací v mediálním prostoru. Následující blok - Diskurs(y) o diskursu - tematizuje užívání pojmu diskurs v humanitních a sociálních vědách. Svými texty přispěli mj. V. Bělohradský, P. A. Bílek, S. Hubík, J. Keller, M. Lapčík a další. Hlavní bloky pak doplňuje překladová stať z díla N. Luhmanna, ukázka z aktuálně vydané knihy T. W. Adorna a studentská práce.

Populární učební pomůcka pro studenty SŠ a VŠ uvádějící vývoj filosofie z hlediska tematického a historického. Vnější podoba textů je podřízena hledisku tematickému (filosofie bytí, poznání a člověka). Pro celkový přehled o pojednávaných problémech a pro snazší pochopení jsou jednotlivá témata zpracována historicky. Práce může být i vodítkem k vlastnímu filosofickému uvažování čtenářů, protože obsahuje i „problémové“ odstavce vyjadřující se k předchozím názorům a dosavadním řešením. Publikace uvádí některé ukázky filosofických textů (v příloze Malá čítanka filosofických textů) týkající se přímo probíraného problému a názorně přibližuje styl uvažování daného filosofa.

Co by se stalo, kdyby se Sokrates ocitl v moderních Aténách? Peter Kreeft nabízí dialog o umělých potratech se třemi úctyhodnými oponenty – lékařem, filosofem a psychologem. Sokratovská logika kombinovaná s humorem se vrhá přímo do srdce racionálního pohledu na potraty a je výzvou pro obvyklou rétoriku a vášně současné debaty. Sokrates: Je dovoleno tázat se na všechno, co jste řekl?Tarian: Ano, ovšem.Sokrates: Připravili tedy otroci hojnost jídla a pití protento podnik?Tarian: Co máte na mysli?Sokrates: Mluvíme tu o spravedlnosti. Ale máme-liučinit zadost spravedlnosti prozkoumání třeba i jednohoz důvodů, které jste uvedl, budeme potřebovat hezkouchvilku v patřičné pohodě.Tarian: (škrobeně) Máme desetiminutový limit. Tazateléjsou proto žádáni, aby své dotazy omezovali na dvěminuty. Každý, prosím.Sokrates: Ach, to je pěkné! Vskutku jak praví staré mýty:Kronos (čas) je nejkrutější tyran...

Učební text zájemcům o vysokoškolské studium přibližuje poznatky z dějin filozofie, ekonomie, sociologie, teologie, politologie, etiky a estetiky, kterými evropská civilizace výrazně obohatila ideové směřování lidstva.

Učební text pro vysokoškolské studenty technických oborů přibližuje některé aspekty vývoje filozofické antropologie. Rekapitulace směřování disciplíny, která v sobě spojuje gnozeologický a mravní rozměr, čímž pojímá lidskou bytost jako celek (filozofická antropologie). Pohled na problematiku člověka v některých významných ideových systémech od starověku po antropologické trendy 20. století (např. Platón, Kant, Darwin, Freud, Gehlen).

Brožura stručně vysvětluje, jak se historicky vyvíjely názory na předmět filosofie, podrobněji osvětluje předmět marx-leninské filosofie, kritizuje v tom směru různé revizionistické názory i teorie buržoazních filosofů své doby.

Kniha vymezuje postavení rétoriky v systému kultury a vzdělanosti od starověku po dnešek. Zkoumá pokles jejího významu v období racionalismu a osvícenství, uvádí příčiny, v jejichž důsledku byly rétorice (redukované na soustavu řečnických triků) přisuzovány negativní konotace, a vysvětluje, proč si rétorika ve 20. století dokázala své pozice znovu vydobýt. Dokládá, že prestiž rétoriky prudce klesá, když je redukována na recept k rafinovanému klamání publika, a naopak stoupá, když se chápe jako vědecká disciplína, která se vydává napříč humanitními obory - filozofií, logikou, sémiotikou, literární vědou, lingvistikou, naukou o médiích apod. V tomto pojetí rétorika usiluje o všestranné poznávání a kultivování řečového projevu, mluveného i psaného, a to nejen jeho produkce, ale i recepce a interpretace. V takové renesanci zájmu se rétorika jeví ne jako pouhý návod k řečové dovednosti, ale jako komplexní teoretický obor zkoumající chování člověka ve společenské komunikaci.

Obraz proměny řeckého světa a myšlení mezi 12. a 5. stol. př. Kr., mezi zánikem mykénské palácové civilizace a vznikem klasické řecké polis. Druhé opravené vydání. Vernant, Jean-Pierr (*1914) je jedním z nejoriginálnějších hellénistů poválečné Francie. Platí o něm v plné míře, co sám napsal o svém předchůdci a učiteli Louisi Gernetovi: že přispěl k obnově řeckých studií ve Francii. Ve svých pracích, věnovaných zejména starořeckému náboženskému myšlení, navázal na tradici francouzské historické psychologie a sociologie. Na půdě klasických studií tak vydobyl domovské právo oboru, který nazýval „historickou antropologií starého Řecka“. Počátky řeckého myšlení (1962) patří dnes již ke klasickým knihám. Vyšly nedlouho po rozluštění mykénského písma a načrtly smělý, plastický a přesvědčivý obraz proměny řeckého světa a řeckého myšlení mezi XII. a V. stoletím př. Kr. – mezi zánikem mykénské palácové civilizace a vznikem klasické řecké polis .

Kniha Stanislava Starka Filosofie člověka v historickém kontextu vydaná Západočeskou univerzitou v Plzni je určena studujícím filosofie, ale také všem zájemcům o ni, speciálně je zaměřena na filosofické uvažování o člověku v průběhu dějin. Autor podává přehled filosofických názorů na člověka, jak se objevují v dílech významných filosofických myslitelů od starověku po novověk. Zvláště se však zaměřuje na 19. a 20. století jakožto období zvýšeného filosofického zájmu o člověka vedoucího ve 20. století ke konstituování filosofické antropologie jako relativně samostatné filosofické disciplíny. Svůj přehled dovádí až do současné filosofie, konkrétně pak k postmodernismu.

Publikace představuje čtenářům v populárně podaném výkladu lidské myšlení a zejména filozofii nejen jako lásku k moudrosti, ale nabízí jim zároveň i osudy jedněch z nejvýznamnějších myslitelů evropského myšlení, jako byl Pythagoras, Sokrates, Giordano Bruno, Francis Bacon, François Marie Voltaire a další. Poutavým způsobem přibližuje dvacet pět století otázek po základu a smyslu života a světa i hledání odpovědí na ně, spolu se soukromým a občanským životem hrdinů této dlouhé cesty plné tápání, velkých zápasů, vítězství i proher.

Přehledně a poutavě napsaný úvod do dějin filozofie, do kterého autor zahrnul myšlenky a osobnosti filozofů od dob starověkého Řecka až po strukturalismus. K půvabu knihy přispívají vedle hutných textů i zdařilé ilustrace Ralpha Edneye.