O prvním globálním teroristovi Iljiči Ramírezovi Sánchezovi, řečeném Carlos, bylo známo, že se v 70. a 80. letech 20. století pohyboval po střední a východní Evropě. Praha, Berlín, Budapešť, Sofie a zřejmě i Bukurešť byly hlavními městy států sovětského bloku, kde bylo Carlosovi i jeho teroristické skupině umožněno podnikat útoky a udržovat rozsáhlou síť extremistů. Až dosud však nebyla – snad kromě východního Německa a částečně Maďarska – známa jeho konkrétní činnost v těchto zemích a opatření komunistických bezpečnostních složek. Edice přináší několik set dokumentů z provenience operativních správ československé Státní bezpečnosti o rozpracování Carlose a členů jeho skupiny, o schůzkách s členy dalších teroristických skupin, jejich sledování po pražských ulicích a odposlouchávání v hotelu InterContinental.

Vlajky nás po tisíce let provázejí jako mocné symboly naší hrdosti, našich nadějí a našich snů. Máváme jimi, pálíme je, pochodujeme pod jejich barvami a ještě v 21. století za ně umíráme, ale také v jejich jménu zabíjíme. Čtenář bude překvapen, co všechno lze z vlajek, jejich historie a především ze sporů a bojů o tyto národní symboly vyčíst a o čem všem tyto emocemi nabité barevné „kusy látky“ vypovídají. Kniha, rozdělená do devíti kapitol, věnovaných Spojeným státům, Velké Británii, Evropě, Blízkému východu, Asii, Africe, Latinské Americe, mezinárodním vlajkám a „vlajkám teroru“, se ovšem nevěnuje pouze „velkým“ globálním tématům, jež hýbaly a hýbou světem, jakými jsou například etnická a náboženská identita, nacionalismus, islamismus, mezietnické rivality či civi-lizační střety a konflikty, jež lze pozorovat na mnoha místech světa. Autor seznamuje čtenáře také s množstvím málo známých skutečností spjatých s historií vlajek: Dozvíme se například, že pokud je americká vlajka příliš opotřebovaná, existují přesná pravidla a rituály pro uspořádání jejího řádného pohřbu; že počet hvězd na modrém pozadí vlajky Evropské unie je výsledkem náhody (a možná také špetky italské pověrčivosti); že zásadní roli ve vývoji indické vlajky sehrál sám Mahátma Gándhí, zatímco nigerijská vlajka vznikla na základě kresby dvacetiletého studenta, který odpověděl na inzerát v novinách vyzývající k účasti v soutěži o nejlepší návrh vlajky pro nový svrchovaný stát…

Ivan Michajlovič Majskij byl v letech 1932–1943 sovětským velvyslancem ve Velké Británii. V dobách, kdy bylo (nejen) pro sovětské diplomaty krajně nebezpečné vést si osobní deník, přestavují jeho zápisky ojedinělou výjimku, i vzhledem k Majského menševické minulosti a také literárním kvalitám a určité míře upřímnosti, se kterou zaznamenává klíčové události této pohnuté doby: vývoj sovětsko-britských vztahů, appeasement, vyjednávání vedoucí k uzavření paktu Ribbentrop-Molotov, válku a přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem. Autor výběru z Majského deníků Gabriel Gorodetsky vytvořil speciální českou verzi, v níž detailněji zohledňuje československou problematiku, zejména průběh a okolnosti mnichovské dohody.

Práce shrnuje stávající poznatky týkající se plánování a provádění nacistické „eutanázie“ osob s duševním a mentálním postižením, která byla první masovou vraždou nacistického režimu na území českých zemí v letech okupace a druhé světové války (1939–1945). Na základě podrobné heuristiky rekonstruuje její rozdílný průběh v tzv. Říšské župě Sudety a v protektorátu.

Retribuce jako služební úkol na hraně možností i profesní cti zaměstnanců justice. Kniha popisuje činnost Mimořádného lidového soudu v Praze, který byl z hlediska rozsahu agendy zdaleka největší retribuční institucí v poválečném Československu. Díky své poloze v hlavním městě navíc soudil nejvyšší představitele bývalé německé okupační moci, včetně Karla Hermanna Franka, Kurta Daluegeho či osob zodpovědných za vyvraždění Lidic. Mediální pozornost i společenský tlak vyvíjený na soudce byly proto enormní. Z perspektivy samotného soudu byla retribuce nesmírně náročným služebním úkolem, který stavěl celý justiční aparát před řadu obtížně řešitelných administrativních, logistických, personálních i morálních problémů. Přes vyhrocenou společenskou atmosféru a právní rámec definovaný na zásadách stanného práva se zaměstnancům soudu dařilo dostát profesním standardům a udržet procesní stránku retribuce v mezích přijatelné právní kultury i za cenu četných konfliktů s resortem ministerstva vnitra. Součástí knihy jsou též rozsáhlé seznamy téměř 10 000 vyšetřovaných osob s informacemi o výsledku trestního řízení.

V létě 1920 se před branami Varšavy odehrála bitva řadící se svým dějinným významem po bok bitev u Marathonu a Waterloo. Přes své osudové důsledky byl příběh o tom, jak Lenin málem otřásl uspořádáním ustaveným Versailleskou mírovou smlouvou a vnesl bolševismus do západní Evropy, víceméně zapomenut. Uprostřed chaosu ovládajícího nový sovětský stát se Lenin rozhodl pro vývoz bolševické revoluce do Německa, země vyčerpané první světovou válkou. V cestě mu ale stálo Polsko… Bitva, která následovala, byla jedním z nejpřesvědčivějších vítězství v dějinách válečnictví, v němž byly tanky a letadla převálcovány vířícími masami kozáků a kopiníků na koních. Zdrcující porážka, kterou Leninova vojska utrpěla, donutila Lenina se smířit se zavedením komunismu jen v jedné zemi.

7. apríla 1944 sa v koncentračnom tábore v Brezinke, ktorý bol súčasťou koncentračného a vyhladzovacieho tábora Osvienčim, rozzvučali poplašné sirény. Ohlasovali útek dvoch väzňov. Tento hrdinský čin sa ako jedným z mála podaril dvom slovenským židovským väzňom Rudolfovi Vrbovi a Alfredovi Wetzlerovi. Živé rozprávanie zavedie čitateľa priamo doprostred diania a spolu s autorom, ešte mladíkom Rudolfom Vrbom, prežíva jeho pokus o útek z fašistického Slovenského štátu do Maďarska, opätovný návrat domov, kde sa dostane do tábora v Novákoch, odkiaľ ho pošlú transportom, ktorý mieri do Osvienčimu. Tu zažíva ukrutné ponižovanie, neľudské zaobchádzanie, týranie a je svedkom strašnej smrti tisícov tamojších väzňov. Ocitá sa uprostred obrovskej a neľudskej mašinérie smrti, ktorú vytvorila Nemecká ríša a usilovala sa ju za každú cenu pred verejnosťou utajiť a rozhodne sa utiecť...

Přírodovědecký a archiologický průzkum chráněné oblasi šárecké

Na začátku roku 2024 oslavil své sedmdesátiny dlouholetý pracovník Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, historik a encyklopedista Josef Tomeš. K této příležitosti kolegové z MÚA uspořádali jubilejní sborník s odbornými příspěvky a vzpomínkami.

K 500. výročí Bitvy u Lipan 30. května 1434: Vnitřní rozpory v husitství - Výbojná politika Prokopa Holého a koncil basilejský - Lipany

Při práci na díle Dvojí hra se autor na několik měsíců pohroužil do odtajněných londýnských archivů a na základě zachycených zpráv poskytuje nový pohled na rozpoutání války proti SSSR, na chaos kolem Pearl Harboru, na spiknutí ve Vichy, na pokusy o zavraždění Hitlera, na deportace Židů nebo nasazení jaderné zbraně. Jeho dílo ukazuje skrytou tváž zpravodajských her a může přispět k pochopení hlavních rozhodnutí druhé světové války.

Publikace se věnuje mapování vlivu novináře, literárního kritika, politika a komunistického ideologa Ladislava Štolla (1902–1981) na formování československé kultury ve 20. století. Život Ladislava Štolla zachycuje formou politické biografie, která ukazuje jeho činnost v kontextu diskusí, polemik a politického vývoje československé kulturní levice. Stěžejní kapitoly se věnují Štollovu politickému působení v kulturní politice 50. let, včetně vlivu jeho nejznámějšího referátu Třicet let bojů za českou socialistickou poezii. V knize je zachycen Štollův politický vzestup i období kritického zhodnocení jeho politicko-estetických konceptů v období destalinizace druhé poloviny 50. let, mocenského pádu v době pražského jara 1968 i jeho návratu a činnosti v 70. letech.

Výpravný celobarevný katalog vydávaný u příležitosti výstavy Národního muzea a Slovenského národního múzea, pořádané ke 100. výročí Československa. Knihu uvádějí čtivě napsané studie Jana Rychlík a Dušana Kováče, reflektující soužití Čechů a Slováků z pohledu obou národů, po kterých následuje komentovaný katalog předmětů z oblastí politiky, umění, architektury, volného času, armády a mnoha dalších.

Příspěvek k soužití národů Čechů a Slováků: Slovenská otázka v českých dějinách - KSČ a "Slovenská otázka"

Během celých dvou set let své existence byl mocný řád rytířů Templu obestřen tajemstvím. Nejasný byl jeho vznik i skutečný smysl existence řádu těchto středověkých mnichů-bojovníků, stejně jako původ jejich bohatství. A tajemství, která templáři přísně střežili, fascinují a podněcují fantazii lidí dodnes.

Strhující román o Františku Krieglovi, který v srpnu 1968 jako jediný nepodepsal moskevskou kapitulaci. Strhující román o muži, který se v srpnu 1968 pod hrozbou likvidace vzepřel okupantské moci a jako jediný nepodepsal potupný moskevský dokument. Autor Ivan Fíla rozehrává fascinující drama o hrdinství a zradě odhalující detailní pohled do životů lékaře a politika Františka Kriegla a jeho protivníka, ďáblova advokáta Gustava Husáka. Jsme svědky zákulisních intrik předcházejících osudné noci z 20. na 21. srpna 1968, pozadí únosu šesti československých stranických a vládních představitelů do Moskvy a postupného lámání charakterů během jednání v Kremlu. Ojedinělá kronika času a osudů o vězních dogmatu a touhách českého a slovenského národa na cestě do pekla. Kniha čerpá z tajných moskevských archivů i z Krieglových osobních poznámek.

Pacifistka a volnomyšlenkářka Bertha Suttnerová - Barbarizace vzdušného prostoru - Výzva - Výchova k míru: nenásilné řešení konfliktů jako přirozené úsilí lidstva - Nobelova cena míru 1905 pro Berthu Suttnerovou

Během své více než třicetileté kariéry zažil vystřídání jedenácti ředitelů CIA a sedmi amerických prezidentů. Jeden z nejzasvěcenějších mužů odkrývá zákulisí zpravodajských služeb. Jako přední právník CIA dohlížel John Rizzo na všechny významné aktivity a spory CIA v novodobé historii a ve své knize nás nechává nahlédnout do jejích temných stránek – vnáší světlo do špionážní byrokracie a rozebírá všechny zásadní kauzy, před které byl během své praxe postaven.

Odhalte dlouho utajovaný příběh Victora Capesia, hlavního lékárníka největšího nacistického tábora smrti v Osvětimi. Autorka odkrývá Capesiovo kruté jednání a následný útěk před spravedlností, popisuje jeho nalezení a obvinění po dvaceti letech od skončení války. Poznejte příběh plný hamižnosti uprostřed hrůz holokaustu. Živý obraz toho, jak obyčejní muži v honbě za bohatstvím sestupují do pekel a cestou ztrácejí poslední zbytky svědomí.

Berijovy soukromé deníky jsou odpornou a otřesnou obžalobou sovětských politických metod. Obsahují nejenom nové informace o tom, co se stalo kolem roku Stalinovy smrti, ale i mnoho dalších zajímavých údajů z politického zákulisí SSSR. Berija se v nich projevuje jako jedna z největších lidských stvůr naší doby, a to v soukromém (především sexuálním) životě, i ve svých politických intrikách z titulu druhého nejmocnějšího muže sovětského režimu.