Kniha známého pokořitele Mount Everestu pojednává o jiné jeho výpravě. Pramen Gangy byl znám, avšak ještě dlouho si spolu s celým horním tokem řeky Bhágirathí zachovával pověst tajemného a nepřístupného místa, a to nejen díky své odlehlosti, nýbrž i proto, že Indové dlouho bránili cizincům v přístupu do této části své země. Nedostal se sem ani v Indii velmi populární Sir Edmund Hillary, když uspořádal v roce 1977 svou slavnou expedici „From the Ocean to the Sky“ („Od oceánu k oblakům“), během níž se pokusil vyjet na tryskových člunech od ústí Gangy do moře co nejvýše proti jejímu proudu. Kvůli své strategické poloze u hranic z Čínou byla tehdy ještě celá oblast stále součástí cizincům nepřístupných území, a tak musel slavný Novozélanďan u Dévaprajágu se svými čluny odbočit do Alaknandy a Gómukh navštívili jen dva indičtí členové jeho výpravy.

Práce geologa v terénu není zdaleka jen suchou vědou, spíše by se dala nazvat dobrodružství, zvlášť je-li terén tak exotický jako Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy či Papua a jde-li o tak zajímavou oblast činnosti, jako je výzkum sopek a sopečné aktivity. Petr Jakeš měl během své práce na Australské národní univerzitě příležitost dostat se do oblastí běžným turistům těžko přístupných ale o to zajímavějších po stránce přírodovědné a etnografické.

Příběhy z afrického pohoří Hadžeru.

Svazek z edice Zmizelá Morava a Slezsko je věnován Frýdku-Místku, tedy městu, které se proměnilo zejména ve druhé polovině 20. století k nepoznání. "Nová sídliště a silniční průtahy městem si vybraly krutou daň v podobě demolice velké části starého Frýdku a Místku, mimo domů na obou náměstích a v přilehlých ulicích, kostelů a většiny kaplí zůstala zachována původní zástavba jen velmi sporadicky," píše autor knihy, historik Petr Juřák. Úvodní text doprovází téměř sto osmdesát unikátních archivních fotografií, které dokládají genius loci tohoto města.

Kniha Radka Mikulky seznamuje čtenáře s proměnami a historií města Vyškova od ranných dob přes středověk až do sedmdesátých let 20. století. Kniha ukazuje, že Vyškov je sídlem s bohatou historií, která zanechala svůj otisk v architektuře i celkové atmosféře města. Úvodní text doprovází soubor unikátních archivních snímků starého Vyškova .

Svitavy byly kdysi nazývané západomoravským Manchesterem. Lidé zde žili od 12. století, generace za generací zde nacházely svůj domov, leč souběh událostí je vyrval i s kořeny. Mizelo i město, ztrácely se domy a ulice, vznikaly však nové. Kniha Radoslava Fikejze přináší unikátní svědectví o proměnách města Svitav. Text o historii sídla doplňuje téměř sto padesát unikátních archivních fotografií.

Středověká Telč byla malou osadou rozkládající se na dně dnešního Staroměstského rybníka. Na malém ostrohu nad Telčským potokem vznikl zeměpanský dvorec s vysokou románskou strážní věží a ve 14. století poblíž něho gotický hrad. Rybniční soustava měla chránit město před nepřítelem. Největší rozkvět nastal v 16. století, kdy zámek spolu s městem získaly renesanční ráz, sochařská výzdoba je převážně barokní. V dalších stoletích význam města postupně upadal a tím, že bylo mimo hlavní komunikace, nedošlo tu k žádnému významnějšímu rozvoji průmyslu. Ačkoli tvář historické Telče zůstala zachována, některé domy zmizely beze stopy, vzhled některých sídel se zcela změnil a nejvíce se běh času promítl do vesnické zástavby a krajiny v okolí. Změny v těchto lokalitách mapuje téměř 200 historických fotografií knihy edice Zmizelé Čechy.

Kniha Zmizelé Hranice se zaměřuje na dějiny a proměny tohoto moravského města. Kromě samotného textu o obecně historickém a stavebním vývoji Hranic přináší i téměř sto sedmdesát unikátních archivních fotografií.

Svazek edice Zmizelé Čechy připomíná slovem i obrazem zaniklou tvář historického centra města Plzně. Pod pojmem „zmizelá Plzeň“ si čtenář asi představí především podobu města, kterou setřela masivní vlna demolic a výstavby nových činžovních domů na přelomu 19. a 20. století. Není však jen jedna „zmizelá Plzeň“. Město jakožto živý organismus se proměňovalo po celou dobu své existence. Na tento svazek naváže další díl věnovaný čtvrtím města mimo historický střed. Autorské texty doprovází přes 180 unikátních archivních fotografií.

Svazek edice Zmizelé Čechy je věnován polabskému lázeňskému městu Poděbrady. Jana Hrabětová zde představuje architektonické proměny tohoto malebného města a zasazuje je do širších historických souvislostí. Knihu doprovází téměř 200 unikátních archivních fotografií.

Svazek edice Zmizelé Čechy je věnován regionu Českobudějovicka. Zavádí čtenáře do míst, která před více než sto lety popsal Leopold M. Zeithammer těmito slovy: „K severní straně nabývá pánev budějovická nemalého půvabu lesnatou krabatinou, táhnoucí se mezi Hlubokou a Vltavotýnem… Podél Vltavy, která se vine zátočkami směrem od jihozápadu k severu od Boršova až po Zámostí, kde opouští planinu budějovickou, a podél Malše, směrem severním od Plava k Č. Budějovicům též četnými oklikami spěchající a zde do Vltavy se vlévající, prostírají se širokým lemem úrodné lučiny, jimž dodávají roztroušené skupiny stromoví zvláštního půvabu.

Svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách města Žatce. Představuje slovem i obrazem někdejší krásu západočeského centra chmelařství a průmyslové výroby. Kniha obsahuje téměř sto devadesát unikátních archivních fotografií.

Kniha Martina Kříže přináší svědectví o proměnách města Klatov, nedalekých Janovic nad Úhlavou a Plánic. Text, který je věnován historii těchto tří obcí od prvního osídlení až po současnost, doplňují unikátní archivní snímky zaniklých staveb, urbanistických celků i žánrových výjevů ze života jejich obyvatel.

Kniha nazvaná Mělnicko volně navazuje v edici Zmizelé Čechy na starší titul Jana Kiliána Mělník. Ve svazku věnovaném mělnickému regionu se autor zaměřil na historii a architektonické proměny Kokořínkska, Liběchova, Všetat, vinařských oblastí jižně od města Mělníka a dalších obcí, které s Mělníkem pojí historické, hospodářské a kulturní vazby. Knihu doprovází okolo sto padesáti unikátních fotografií z archivu Regionálního muzea v Mělníce.

Kniha přináší obraz zmizelého Nového Bydžova včetně úvodního textu věnovaného dějinám tohoto města..Prom. historik Jaroslav Prokop (16. 11. 1939) vystudoval obor historie – čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a od r. 1975 pracuje v Městském muzeu v Novém Bydžově. Kromě místních dějin se věnuje životu a dílu malíře Petra Brandla a dějinám venkova. Je autorem knih Nový Bydžov v proměnách staletí (2005) a Petr Brandl.

Svazek edice Zmizelé Čechy nazvaný Východní Šumava představuje slovem i obrazem oblast, která zahrnuje Trojmezenskou hornatinu, Vltavickou brázdu, Želnavskou hornatinu a Českokrumlovskou vrchovinu. Toto území sousedí na západě se Šumavskými pláněmi, na severu s Prachatickou hornatinou s Blanským lesem, na východě je ohraničeno Kaplickou brázdou a Dolnodvořišťskou sníženinou v Novohradském podhůří a na jihu hornatinami a vrchovinami Böhmerwaldu na rakouské straně státní hranice v oblasti Mühlviertelu. Úvodní text, který pojednává o historii tohoto překrásného regionu, doprovází přes sto padesát unikátních fotografií.

Kniha Střední Krušnohoří, která vychází v edici Zmizelé Čechy, vypráví o době, kdy v této horské oblasti žilo mnoho lidí, na každém vhodném místě se hledaly rudy, pálilo se zde dřevěné uhlí a těžilo dřevo pro sklárny, hutě a vápenky. "Ta krajina je tajůplná. A přes svůj chlad přirůstá k srdci, " říká o Krušnohoří Jaroslav Pachner, autor knihy. Text doprovází 176 unikátních fotografií zaniklých vesnic a zmizelých objektů, které podávají svědectví o geniu loci tohoto regionu.

Rudolfov patří historicky mezi deset nejvýznamnějších českých kutišť na stříbro a druhé nejbohatší ložisko v jižních Čechách. Vedle Jáchymova a Kutné Hory se uvádí jako třetí nejdůležitější těžební oblast renesančních Čech, se kterou na dlouhou dobu skončilo produktivní dolování drahých kovů u nás. Kniha Zmizelé Rudolfovsko přináší slovem i obrazem svědectví o tomto zajímavém koutu jižních Čech.Vratislav Klabouch se narodil 4. 8. 1967 v Českých Budějovicích. Od svého narození žije trvale v nedalekém Rudolfově. Zaměstnán jako strojvedoucí Českých drah. Zakladatel naučné stezky Rudolfovo město a Hornického muzea v Rudolfově, propagátor zmizelých rudolfovských tradic, autor publikací a statí o historii města a zdejšího těžebního revíru.V letech 2006—2007 krátce starosta Rudolfova.

Podhorský region Semilsko je místem bohatým na dějinné události i krásným koutem severních Čech. O jeho proměnách pojednává kniha nazvaná Semilsko Pavla Jakubce a Iva Navrátila, která vychází v rámci edice Zmizelé Čechy. Historický text doplňuje téměř sto osmdesát unikátních fotografií z místních archivů i od soukromých sběratelů.

Pod společným označením Zmizelé Čechy a Zmizelá Morava a Slezsko vychází edice, která má připomenout zaniklou tvář měst i celých regionů se zřetelem na jejich historický či umělecký význam a na sílu genia loci, na jehož vytváření se podíleli naši předkové. Jednotlivé tituly edice přinášejí zejména unikátní archivní snímky zaniklých objektů, doplněné stručnou historií města či regionu. Nejinak je tomu i v případě knihy Petra Hlaváčka a Jaroslava Pachnera věnované proměnám západočeského města Kadaně. Text knihy je doplněn téměř dvěma stovkami unikátních archivních fotografií.