Oldřich Blažíček (1887-1953) vstupuje na malířskou scénu počátkem druhého desetiletí 20. století po studiích na pražské Akademii.

Drobná knížka představuje malíře Zdeňka Hajného, který zaujal přední místo v druhé vlně českého malířského a grafického symbolismu a imaginativním proudu českého výtvarného umění.

Mnoho okamžiků svého života, od těch nejobyčejnějších po ty nejslavnostnější, prožíváme na veřejnosti v prostředí nádražních hal, restaurací, obchodních domů, prodejen, svatebních síní, slavnostních aul apod. Na typologicky velmi rozmanitých ukázkách se autorka snaží ukázat vývojové tendence v letech 1948-1980 a zároveň objasnit, jaké vlastnosti má dle jejího mít moderní interiér. Nejsou zde zastoupeny interiéry bytové, výstavní aj., jimž by vzhledem k jejich specifičnosti bylo třeba věnovat samostatný svazek.

Obrazová publikace o památce v němčině.

Artbook obsahující 300 kreseb reprodukovaných 1:1, tak jak je autor připravil ke stejnojmenné výstavě v Galerii Ferdinanda Baumanna. Text Jiří Ptáček, fotografie Tomáš Souček, grafická úprava Matouš Mědílek a Daniel Vlček, vydala Galerie Ferdinanda Baumanna.

Čtvrtletník pro otázky lidové umělecké výroby a uměleckého řemesla.

Velká bilanční kniha známého fotografa Pavla Brunclíka (*1950). Obsahuje representativní výběry z jeho čtyř fotografických cyklů Cizí ženy (Other women, 1986–1995), Krajiny (Landscapea, 1994– 2011), Geometrie nahoty (Geometry of nudity, 2005–2007) a 46 Čechů (46 Czechs, 2009–2011). Kniha obsahuje úvodní texty Jiřího Machalického a Miroslava Petříčka v češtině a angličtině a je určena zájemcům o moderní fotografii.

Monografie.

Umenie renesancie 12 farebných, 188 čiernobielych reprodukcií, 37 kresieb v texte.

Městské památkové rezervace v českých zemích. Kniha seznamuje s historickými, uměleckými a urbanistickými hodnotami 35 historických jader měst v České socialistické republice, které byly vyhlášeny za městské památkové rezervace a jichž se týká velkorysá a rozsáhlá akcestátní obnova.

Paradoxne vyzerá, že práve tí najväčší umelci, a to ešte obvykle na vrchole svojho vývoja, vediac už o kráse všetko, začnú ňou pohŕdať. Približne podľa vzorca vyjadrujúceho lakonizáciu ich reči: ESTETICKÉ = ETICKÉ. (Nejde tu rozhodne o výmenu za opačné hodnoty. Takzvaný kult ošklivosti je iba vynález bezmocných, registrujúcich estétov.). Hĺbka Sokolovej umeleckej výpovede, nikdy nedotknutá zaliečavosťou, sondovala vždy v oblastiach nezdobných, poznamenaných krvou: biedy, bolesti, žiadosti, krutosti.

V úvodní studii, věnované životu a dílu známého malíře a grafika, který, ač původem Němec, spojil svůj život i své umění s osudy Francie, objasňuje autor umělcovy snahy a cíle, vyúsťující v záměrný grafismus, který je odpočátku vedoucím prvkem celé jeho tvorby a zároveň i vyjádřením umělcova pocitu k moderní skutečnosti, v níž žije. Výběr ukázek v obrazové příloze dokazuje pak technickou dokonalost malířského projevu i konkrétnost výtvarného záměru osobitého představitele abstraktního expresionismu.

Táto rozsiahla monografická štúdia napomáha k objasneniu niektorých problémov slovenského dejepisu výtvarného umenia a nakoniec približuje dávnu Bohúňovu umeleckú tvorbu širšej verejnosti.

Revue pro literaturu, hudbu a výtvarné umění.

Die 1911 erschienene Schrift 'Über das Geistige in der Kunst' war für die weitere Entwicklung der abstrakten Malerei von grundlegender Bedeutung. Die 1912 rasch neu gesetzte Auflage enthielt zahlreiche Fehler, die weder Kandinsky noch der Verlag bemerkten und die über alle Neuauflagen hinweg bis heute unberichtigt blieben. Die im Benteli Verlag erstmals 1952 erschienene Ausgabe wurde nun durch Jelena Hahl-Fontaine vollständig überarbeitet.

V knihe Pútnici atuláci v umení 20. storočia autorka sústredene zaznamenáva svoje poznatky o tendenciách moderny a postmoderny v umení, ale taktiež spoločensko-politické súvislosti, s ktorými sú jednotlivé modernistické prúdy a úsilia postmodernistov spojené. Uvažuje o človeku 20. storočia, hľadá príčiny, ktoré spôsobili jeho vykorenenosť, odcudzenosť, úniky od reality, neschopnosť aj neochotu komunikovať. Hľadá životodarné prúdy v živote a umení, ktoré by ich vrátili k podstate, dali by im zmysel. Čahojovej kniha je predovšetkým o názoroch, ktoré by chceli vyvolať skrytý alebo otvorený dialóg nielen s umelcami a vedcami, ale s každým, kto hľadá zmysel toho, čo sa deje okolo neho i v ňom.

Kniha je rozdělena do kapitol podle jednotlivých válečných let a ke každé kapitole patří stručný úvod, poskytující historický rámec ke kresbám v onom roce. Celkem kniha obsahuje asi 300 kreseb, barevných a černobílých, které byly záměrně rozmístěny tak, aby poskytly jedinečný přehled o druhé světové válce a apelovaly na širokou škálu čtenářů.

Sborník přináší dvacetdva studií věnovaných památce významného českého historika umění, který by se byl v srpnu 2003 dožil sedmdesáti let (1933-1985). Ačkoliv jádro tvoří práce o středověkém umění, kterému se Josef Krása věnoval především, ve sborníku jsou otištěny take studie věnované umění 16. století, Caravaggiovi, sběratelství a sochařství kolem roku 1800, Maxi Švabinskému, Pablu Picassovi, Emilu Fillovi, Janu Koblasovi nebo motivu spirály v umění 20. století.

Les Tapisseries Des Collections Tchécoslovaques.

Práce Mezi Mnichovem a Prahou: umění 19. století, která je dílem kolektivu autorů vedených Taťánou Petrasovou a Romanem Prahlem, se zabývá jednou z evropských metropolí, které v 19. století formovaly české umění. Po silném vlivu Vídně, vedle Říma a před zásadním příklonem k Paříži oslnil Prahu příklad rychle se rozvíjejícího Mnichova, hlavního města Napoleonem I. založeného bavorského království. Kulturní politika rozsáhlé podpory umění získala Mnichovu označení "město umění". Tuto koncepci všestranné podpory současného umění se snažila přenést Společnost vlasteneckých přátel umění, zakladatelka naší první veřejné obrazárny, na Prahu jako staré rezidenční město českého království. V devíti kapitolách je tedy podána historie uměleckých styků Prahy a Mnichova od počátků 19. století do prosazení secese na pražských výstavách spolku Mánes v letech 1897-1902.