Životopis polského skladatele a básníka klavíru, oslňujícího virtuóza.

František Škroup (3.6.1801 Osice – 7.2.1862 Rotterdam) český hudebník, zpěvák, dirigent a skladatel, autor české národní hymny.

Sborník statí k 100. výročí narození a 35. výročí úmrtí

Podtitul: čtení o druhém prezidentovi Civilní portrét Edvarda Beneše klade, na rozdíl od řady jeho monografií, důraz na jeho osobnostní a povahové vlastnosti. Autorská dvojice známých historiků čerpá ve své knize z pramenů, které mnoha jeho životopisům nebyly k dispozici. Kniha představuje Edvarda Beneše jako muže, který si po celý život chránil své soukromí, ale ve své podstatě nebyl zdaleka tak složitý a nespolečenský, jak se občas předkládá laické veřejnosti.

Životopis slavného amerického dirigenta a hudebního skladatele Leonarda Bernsteina

Josef Jungmann, někdy také Josef Jakub Jungmann, (16. července 1773 Hudlice – 14. listopadu 1847 Praha) byl český filolog, lexikograf, spisovatel a překladatel

Miroslav Tyrš (narozen jako Friedrich Emanuel Tirsch) (17. září 1832 Děčín – 8. srpna 1884 Oetz) byl český národní obrozenec německého původu, kritik, historik umění, estetik a univerzitní pedagog. Podílel se na vzniku organizovaného tělocvičného hnutí v Čechách, zejména na založení Sokola a je autorem českého tělocvičného názvosloví.

Jindřich Fügner, narozen jako Heinrich Anton Fügner (12. září 1822 Praha – 15. listopadu 1865 Praha-Nové Město) byl jeden ze zakladatelů spolku Sokol

Alexandr Vasiljevič Suvorov, od roku 1789 hrabě, od roku 1799 kníže, byl slavný ruský vojevůdce žijící v 18. století.

Jean-Jacques Rousseau (28. června 1712, Ženeva – 2. července 1778 Ermenonville, Francie) byl francouzský filozof a preromantický spisovatel švýcarského původu.

Antonín Chittussi byl český krajinář 19. století, žák J. M. Trenkwalda a Jana Swertse, nástupce Adolfa Kosárka a předchůdce Antonína Slavíčka.

Alexandr Sergejevič Puškin byl ruský básník, prozaik a dramatik. Tento představitel romantismu bývá považován za zakladatele moderní ruské literatury.

Wolfgang Amadeus Mozart, jméno podle křestního záznamu Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart (27. ledna 1756, Salzburg – 5. prosince 1791, Vídeň) byl rakouský klasicistní hudební skladatel a klavírní virtuos. Je uznáván jako geniální hudebník, který za svého života složil 626 děl světského i duchovního charakteru – opery, symfonie, koncertní skladby pro různé sólové nástroje, komorní hudbu, mše a chorály.

Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx (5. května 1818 Trevír – 14. března 1883 Londýn) byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu. Mezi jeho nejznámější díla patří Ekonomicko-filosofické rukopisy, Komunistický manifest a nedokončený Kapitál.

Abraham Lincoln (12. února 1809 – 15. dubna 1865) byl 16. prezident USA (v letech 1861–1865) a první prezident z řad Republikánské strany.

George Washington (22. února 1732, Bridge's Creek, Virginie - 14. prosince 1799, Mount Vernon, Virginie) byl americký voják a politik, který se stal prvním prezidentem USA.

Franklin Delano Roosevelt byl americký politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945

Životopisný rozhovor je svědectvím o hledání vlastní cetsy v duchovní životě, ve filozofii i v soudobé společnosti. Rozhovor zavede čtenáře do mnoha různých prostředí: do čapkovské atmosféry rodičovského domu, do studentského hnutí kolem Pražského jara 1968, do světa „podzemní církve“, bytových seminářů a samizdatů v době „normalizace“, do pozadí aktivit kardinála Tomáška kolem roku 1989, do Vatikánu v době přípravy první papežovy cesty do Československa, mezi americké politické myslitele i do ticha indických buddhistických klášterů.

Kniha působí neuměle, neliterárně, nevyrovnaně a právě proto je tak živá. Je plná autora, až domýšlivá v sebeobdivu člověka, jenž vykládá o sobě, o své práci, o lidech s nimiž se potkal, i o těch jež nenáviděl. Líčí jejich slabiny, vášně, věrolomnosti, zachycuje však i jejich okolí a podává tak bezděky podivhodnou zprávu o své době. Ve vzpomínkách, které italský zlatník a sochař 16. století nadiktoval na sklonku svého života, zachycuje s velkou živostí a upřímností nejen vlastní pestré životní osudy, ale i celkovou atmosféru neklidné doby. S bezprostředností vypráví o sobě, o své práci, o lidech, s nimiž se setkal a spřátelil, i o těch, které nenáviděl.

Paměti manželky V. I. Lenina z let 1894-1919