Eduard Martin přijímá život jako příležitost mít rád, usmívat se, potěšit, podělit se o svá pozorování a o jejich poselství. Jako sběratel a archivář postřehů ze života zachytil radostné i smutné příběhy svých bližních do krátkých vyprávění. Předal je čtenářům už v knížce Andělské vteřiny a jako pokračování připravil knížku s názvem Kniha radosti.