Schovanka z dolanského mlýna od útlého dětství slýchá a Potockých. O jejich horké krvi, o rodinné kletbě a hrozném údělu žen, které se k nim provdají. Ani kříž u potoka stojící nedaleko stavení nevěstí nic dobrého, a přece to k němu Evičku táhne. Cosi na těch dvou zavražděných a na příběhu Józině ji nedá spát.