Moje vzpomínková dobrá jitra, obsahující povídání, která se do „zelené“ knížky nevešla.
Najdete v ní vedle mozaiky pohledů na českou, ale tentokrát i slovenskou krajinu, také prostá zamyšlení nad úplně obyčejnými věcmi: kapesním nožem, žebříkem, dřevem i prkýnkem z něho či tužkou. Dozvíte se, jak rostliny ke svým jménům přišly, a autor se svým vlastním způsobem vypořádá i s globalizací, ovšemže po botanicku. A aby těch květin nebylo moc, zavzpomíná také na několik postav, lidí samozřejmě především květinových.