Soubor osmi psychologických povídek (Per amica silentia lunae, Chvála milosrdenství aneb Amarantus, Zrcadla, Píseň milostná, Balada o deštníku, Peníz z noclehárny, Tvář na obraze a Rekviem), který vyšel poprvé r. 1940, ztvárňuje osudy sociálních vyděděnců, žebráků, nevěstek. Prózy, jejichž dějová linie je potlačena na minimum, zobrazují konflikty lidského nitra, dobrodružství zjitřených duší, horečnaté a snové zážitky.