Jen jednou v životě se může naskytnout příležitost. Štěstí na dosah ruky. Jde jen o to vydržet, vydržet...
Tak uvažuje ubohý pouštní chuďas, bezzemek, který zachránil život vladaři své země a za odměnu si přeje pole. Vladař si s ním však zahraje velkorysou hru. Přinutí ho, aby od východu do západu slunce oběhl tak velké území, jaké stačí, a tomu pak vládl. Bezzemek se bojí návrh přijmout, bojuje sám se sebou, až zvítězí - co vlastně? Touha po moci? Chuť mít a vládnout? Soucit s ostatními ubohými, jímž by mohl být lidumilným panovníkem? Ať je to cokoliv, rozhodne se běžet. Váží, jak až daleko může zajít, přibírá další a další území, vyhovuje bratru - člověku, mstí se nepříteli, je obdivován, milován, je bit, proklínán, padá a vstává, běží; prohrává i vyhrává svou největší životní šanci.