Práce sovětského literárního historika a kritika si všímá zdrojů a předchůdců romantismu, podává obecnou charakteristiku a vývoj německého romantismu, přičemž se pozastavuje zejména u tzv. jenského a heidelberského romantismukonce 18. a začátku 19. století a sleduje v monografických studiích výrazné představitele, tj. Novalise,Tiecka, Hölderlina, Arnima, Brentana, Kleista a E. T. A. Hoffmanna.