Ve svazku je podán výbor z volně řazených esejí německého básníka, který byl od r. 1954 do své smrti r. 1958 ministrem kultury NDR. Vypořádává se s dědictvím fašismu, promýšlí odkaz staré kultury i úkoly soudobé literatury a zaníceně hlásá obnovu poezie, kterou chápe jako "nekonečné spění člověka vzhůru.