Tématem úvahy Milana Hraly je překládání - problematika přitahující v posledních letech živou pozornost. Překladatelství se stalo samostatným oborem kulturní práce a má propracované vědecké základy. Hralova studie o nich informuje a rozebírá dnešní stav překládání umělecké literatury u nás, chce tak ukázat, jak se zásadně proměňuje místo překladu v současné společnosti a jaké nové nároky jsou na překládání kladeny. Autor přitom myslí především na probíhající proces demokratizace kultury a na potřebu výměny uměleckých hodnot nejenom mezi literaturami s tradičními vztahy, ale i při našem seznamování se s oblastmi u nás doposud méně známými. Ani tyto úkoly už nejsou předmětem nahodilého zájmu - a právě o formování určitých teoretických a kulturně politických zásad překládání jde v Hralově studii především.