Příběh stárnoucího lingvisty, který se pokouší zjistit, proč ho po válce opustila manželka a milostný příběh představitelky mladé generace 60. let, černé Marie. Aragon však ani jeden z příběhů nerozvíjí, ale vytváří koláž vjemů a myšlenek, z nichž je konstruována jednak subjektivita hlavního hrdiny a autora příběhu, jednak fiktivnost románových postav. Reálný svět nezůstává mimo autorův zájem, Aragon glosuje přítomnost i minulost a vytváří tak pestrou mozaiku současné historie. Dílo vzniklo pod tlakem školy "nového románu"