Po příjezdu na zchátralý zámek v Lundu se rozplynou magistrovy naděje na klidné léto, když se seznámí s obyvateli, starou podivínskou baronkou a jejím barbarským surovým správcem. Příběh je zasazen do doby po dánsko-švédské válce, kdy v okolí Lundu, kam je děj situován, působili dánští záškodníci. Samotný obsah povídky, souboj mezi společensky nesouměřitelnými jedinci, spočívá v promyšleném líčení vzájemných vztahů mezi magistrem a správcem zámku a v detailním popisu prostředí a osob. Nadčasový psychologický příběh člověka, který se svým intelektem vysoko vymyká průměru a musí se částečně podrobit primitivní zlodějské vychytralosti svého protivníka, končí promyšlenou plánovanou vraždou, k níž byl jinak vstřícný a ohleduplný magistr dohnán pocitem neustálého ohrožení. Statická próza zřetelně odkazuje na Nietzscheho a darwinismus, směry, které Strindberg studoval a s nimiž se ztotožňoval.