Autor Anglického pacienta přichází s vizionářským veršovaným románem o americkém násilí. William Bonney zabil prvního člověka ve svých 12 letech. V 21 letech měl za sebou dalších 19 vražd... Bravurní vypravěč M. Ondaatje, opíraje se o dobové prameny, fotografie, ale i vlastní představivost, popisuje cestu Billyho Kida Novým Mexikem kolem roku 1880.

Jak se dělají svatí - Ze života mučedníka - Cartouche

Obsahuje celkem 20 fiktivních dopisů a příběh muže Ingénu,vyňatý z rukopisu pátera Quesnela

Šalomoun, Saltiel, Michael, Matitjáš a Pinhas Solal, přezdívaný Hubomlat, žijí poklidný život v židovské komunitě na ostrově Kefallénii. Ovšem jen do chvíle, kdy přijde tajemný dopis z Ženevy obsahující pozvání a šifru, za níž okamžitě všichni tuší poklad nesmírné ceny. Příběh je ale pouhým pozadím pro to hlavní, o co A. Cohenovi jde: vylíčit portréty fantaskních postaviček kefallénských židů a zejména jejich hlavního předtavitele: užvaněného, prolhaného, vychytralého, ale zároveň své spolubratry milujícího Hubomlata. V roce 1988 natočil podle románu režisér M. Mizrahi stejnojmenný film a P. Richardem, B. Blierem a Ch. Aznavourem v hlavních rolích.

V knize Z krajin soumraku se Doyle představuje prostřednictvím kratších próz o nadpřirozených úkazech a tajuplných zjeveních.

Sir Arthur Conan Doyle působil jako lékař, laický kazatel, spiritista, historik a reformátor občanského života. Světovou proslulost získal nesmrtelnou postavou londýnského detektiva Sherlocka Holmese, ovšem kromě toho napsal celou řadu povídek a románů se silným spirituálním podtextem, díky nimž je možné ho považovat za jednoho z předchůdců vědecko-fantastické literatury. V češtině dosud nepublikovaná kniha Z hlubin věků obsahuje kratší prózy z období starověku a středověku, které se týkají důležitých momentů v dějinách lidstva, například odchodu Římanů z Británie, dobytí Kartága, šíření křesťanství, hunského tažení do Asie a Evropy nebo vzniku islámu. Vzhledem ke svým rozsáhlým znalostem historie a také cestovatelským zkušenostem podává A. C. Doyle obraz doby s detailní přesností a literárně ho rozvíjí do té míry, aby přiměl čtenáře uvažovat v širších souvislostech. Tyto jedinečné povídky jsou aktuální dodnes, protože přinášejí hluboké sondy do mechanismů moci a poskytují silné náměty k zamyšlení nad morálkou a duchovními kořeny novodobé společnosti.

David Martín, mladík se spisovatelskými ambicemi, jenž zprvu otročí v bezvýznamném barcelonském plátku a poté svůj talent vydá napospas vydřidušským producentům pokleslé literatury, přijme v kritickém okamžiku svého života nabídku tajemného vydavatele Andrease Corelliho a rozhodne se pro něj napsat knihu, jakou ještě nikdy nikdo nenapsal. Čím náročnější se mu tento úkol jeví, tím více záhad vyvstává i kolem muže, který si opus, jenž by svému tvůrci přinesl nebetyčnou slávu, objednal. Záhad, nevysvětlitelných náhod i úmrtí za nejasných okolností. A otázek, z nichž nejpalčivější zní: Komu vlastně upsal David Martín svou spisovatelskou i lidskou duši? V srdci Barcelony první poloviny 20. století – města, které prochází modernistickým přerodem, v němž staré čtvrti a špinavá zákoutí ustupují novým ulicím, čtvrtím, parkům a po světových výstavách zůstávají architektonické i technické vynálezy; které však zároveň pod povrchem skrývá prastaré bludiště chodeb a kanálů, plné duchů a stínů minulosti – se tak rodí poutavá, fascinující variace na faustovský motiv o pokušení a touze po nesmrtelnosti.

Haruki Murakami přichází s novou sbírkou povídek, kterou identifikuje už názvem: První osoba jednotného čísla. Pro autora bylo dlouho typické, že psal v první osobě. Třetí vyprávěcí osobu začal používat až v pozdních dílech. Nejen tímto prvkem, ale i stylem a tématy se teď vrací ke kořenům. A také bilancuje. Máme tu osm textů, které si můžeme labužnicky vychutnat. Murakami píše o studentském životě v 60. letech minulého století, hovoří o lásce k jazzu nebo o obdivu ke skupině Beatles; ostatně spisovatel už dvě starší povídky nazval podle jejich písní: Drive My Car a Yesterday. V povídkách se dostávají ke slovu náhodná i záhadná setkání, autor popustí uzdu fantazii: slavný jazzový saxofonista Charlie Parker podle něj nezemřel roku 1955, ale dožil se 60. let. V úsměvné povídce Zpověď opice z Šinagawy se vypravěč na svých cestách dostane do malého hotýlku, kde narazí na mluvícího opičáka, který má rád hudbu Antona Brucknera a který mu ochotně umyje záda. Haruki Murakami v povídkovém souboru také bilancuje. Říká, že na přibývajících letech není zvláštní to, že člověk sám stárne. Překvapivé je spíš to, jak hrozně zestárli lidé z jeho generace, obzvláště ženy… Nečekejte poselství, vysvětlení nebo rozuzlení, ba ani překvapivé pointy ne. Povídky mají jinou schopnost – zůstanou vám v hlavě nadlouho. Možná už se jich nezbavíte nikdy.

Román o vztahu dvou vůdčích osobností hudebního světa - Verdiho a Wagnera, které byly jak v hudbě, tak životní filozofii jeden druhému protipólem. S velkým smyslem pro nejjemější psychologii odhaluje spisovatel pozadí těch 10 let, kdy Verdi nenapsal skoro nic. Román má několik dějových rovin, které vytvářejí rámec. Jádrem je mistrův neuvědomělý vnitřní zápas s Wagnerovým dílem a vítězství nad sebou samým v návratu k tvůrčí práci v podobě nové opery Othela.

Gossovi jsou na první pohled rodina jako každá jiná, ovšem pod povrchem se všichni potýkají s vlastními, více či méně závažnými problémy. Blíží se Vánoce, když se jednoho dne jejich životy obrátí naruby. Juliana, matka, která od rána do večera jen pečuje o ostatní a zajišťuje veškerý chod domácnosti, vážně onemocní. Ještěže tu je moudrý německý ovčák Winstead a toulavé štěně Ruby, kteří pomohou rodinu stmelit a Vánoce zachránit. Další laskavý, tentokrát vánoční příběh z pera Bruce W. Camerona pohladí po duši nejen každého pejskaře.

Kdysi snilo mnoho mladých mužů ze šlechtických rodin o vojenské kariéře. S první bitvou ale často došlo k obrovskému rozčarování,což se přihodilo i mladému Fabriciovi.Ani po návratu z války ho nečekal klid,zamotal se do milostných afér a skončil v parmské věznici. A tam začíná příběh velké lásky.

Rock Wagram je unavený kariérou filmové star. Lze však seskočit z kolotoče úspěchu a peněz? Díky vybroušenosti myšlenkové i formální zaujímá román Kterak si stvořit ženu v díle oblíbeného prozaika a dramatika Williama Saroyana výjimečné postavení.

Krach expedice švédského vědce přežije jeho mladá žena, která se v kritické chvíli setká s otrokem sledujícím jejich výpravu, a s jeho pomocí se chce vrátit zpátky k lidem. Osamělost a touha po životě smazává postupně u obou rasové a sociální předsudky a uprostřed barvité přírody zůstávají poze dva lidé, odkázaní dlouhé měsíce jeden na druhého, které nebezpečí a útrapy spojily hlubokým citovým poutem.

Román lásky chudého mladíka z periférie a bohaté studentky. Na pozadí milostného vztahu mladé dvojice plného neupřímnosti a předstírání podává spisovatel brilantní analýzu a břitkou kritiku španělské společnosti 50. let. Konfrontuje svět předměstských zlodějíčků s bezvýchodným pseudoradikalismem univerzitních studentů a obě společenské vrstvy soudí stejně nemilosrdně.

Vyprávění skupiny poutníků, putujících ke hrobu Tomáše Becketa přináší řadu humorných i melancholických historek, pohádek a legend.

V češtině poprvé publikovaná kniha půvabných vzpomínek na lidi, které legendární americký Armén měl i neměl rád. Chcete vědět kteří to byli? Tak se nechte překvapit…

Obsah: 1.Fragment o neklidných nebožtících. 2.Marisa. 3.Hrob. Ze slovinských originálů vybral a s Bedřichem Jičínským přeložil Viktor Kudělka. Graficky upravila Hana Keslová.

Dílo Lva Lunce (1901–1924) zahrnuje menší prozaické texty, dramata, programové statě a recenze. Největšího uznání dosáhl jako dramatik. Jeho hru Mimo zákon mělo roku 1923 uvést divadlo v Petrohradě, cenzura ji však zakázala. Ve 20. letech byla tato hra inscenována na několika evropských jevištích (r. 1929 také v pražském Osvobozeném divadle v režii J. Honzla). Luncova dramatická tvorba se vyznačuje svižným dějovým tempem, scénickou promyšleností a dovedným střídáním komiky a tragiky, ironie a patosu. L. Lunc ve svých textech vykresluje chaos revoluční doby, proměnu lidské individuality pod vlivem moci a demytizuje rovnostářskou sociální utopii. Mezi jeho povídkami najdeme humorné grotesky satiricky ztvárňující novou sovětskou realitu a její ideologická klišé, prózy zabývající se reflexí židovské identity a stylizované starozákonní příběhy.

Povídky

Vrcholné dílo autorovo, v němž vytvořil typ průměrného měšťáka, jehož hlavním ideálem je dobré bydlo. V jeho osudech a myšlení zpodobil perem pravdy a satiry způsob života a názory dobře situovaných amerických občanů, kteří se "shodují v názoru, že dělnická třída se musí držet zkrátka, a chápou americkou demokracii jakožto systém, který neznamená rovnost majetku, zato však vyžaduje zdravou jednotu v myšlení, v oblékání, ve vyjadřování a v názorech na malířství a mravnost."