Bibliofilské vydání hry, která byla r. 1868 volně napsaná podle Moliérovy hry Směšné preciózky a myšlena jako satira na tehdejší pražskou společnost

Komedie zpracovala námět tehdy aktuální - přechod úředníků do výroby, aby úřednicí posílili stavy dělnictva ve výrobě.

Mara aj Zuza sa ženú za majetkom, ktorý je pre nich dôležitejší ako šťastie ich detí. Nechcú pustiť deti z domu, pretože by nemal kto pracovať. Konflikt umocní Dora svojimi intrigami a klebetami a spustí tak lavínu nedorozumení a ohováračiek. Ženský zákon (1900) je klasická Tajovského satira slovenskej dediny na sklonku 20. storočia. „To je ženský zákon. So ženami ani podobrotky, ani pozlotky,“ píše.

Útržky dějin a osudů. Třicet kapitol z dějin Národního divadla v Praze zachycuje politické a vývojové milníky i osudy významných uměleckých osobností.

Královská hra ze španělských dějin v době francouzské revoluce - Napoleon I. - líčí nelítostný boj o moc,inspirovaná obrazy dona Francisca Goyi - Tři dějství v sedmi obrazech

Divadelní program - Tragikomedie - Česká premiéra 16. února 1996

Kniha je druhým svazkem ediční řady Theatrum neolatinum, která si klade za cíl zpřístupnit vybrané, tiskem dosud nevydané texty raně novověkých bohemikálních dramat spjatých se vzdělaneckým prostředím. Tento svazek přináší edici pěti latinských her z 18. století určených pro nižší třídy jezuitských gymnázií, opatřených komentářem a zrcadlovým překladem do češtiny. Čtenář se tak díky němu může seznámit s typem divadelní produkce, na níž si v 17. a 18. století utvářela svou první představu o divadle téměř celá vzdělaná vrstva populace.

Výbor původní tvorby členů Studia Ypsilon / vybrala, uspoř. a úv. pozn. napsala Marie Bělíková

Hra o pěti dějstvích. Přeložil a pro česká jeviště dramaticky upravil Jaroslav Kvapil

Divadelní program - Česká premiéra 10. a 12. listopadu 1995 ve Stavovském divadle

O životě jednoho z největších anglických herců Laurence Oliviera. Edice Proměny sv. 19.

Pět povídek a historie uměleckého hnutí Pražská pětka. Ucelený obraz divadelního stylu jednotlivých skupin, které se v 80.letech 20.stol. proslavily pod společným názvem Pražská pětka. Kniha obsahuje 5 povídek, jejichž zadání znělo "ztvárnit život kolem nás", a jejichž autory jsou jednotlivé skupiny: pantomimická skupina Mimoza, výtvarné divadlo Kolotoč, recitační skupina Vpřed, baletní jednotka Křeč a divadlo Sklep. Za každou povídkou následuje reminiscence na tvorbu skupiny a její charakteristika, sepsaná též členem divadla. Přehled faktografických údajů obraz každé skupiny uzavírá. Průvodního slova se ujal Milan Šteindler.

Navazující svazek Historie I. Shakespearovy historické hry, básně a sonety v překladech J. V. Sládka, A. Klášterského a J. Vrchlického. Doplněno rodokmeny anglických panovníků, Shakespearovou bibliografií... Král Richard III. Král Jindřich VIII. Perikles Venuše i Adónis Zneuctění Lukrécie Sonety Nářek milenčin Vášnivý poutník Fénix a hrdlička

Autor podává prostřednictvím dobových materiálů zprávu o začátcích, vývoji i konečné podobě Osvobozeného divadla, předchůdce dnešních malých scén, avantgardního divadla, které se svou živou improvizací, vtipem a ironickou reakcí na každodenní události všedního dne ( hlavně díky dvojici Voskovec + Werich) nesmazatelně zapsalo do našich kulturních dějin.

Do značné míry autobiografická hra, děj se odehrává v mysli ústřední postavy, v jejích myšlenkách. Na scénu staví asi čtyřicetiletého právníka, jenž se rozborem nejvýznamnějších skutečností svého života snaží dopátrat se pravdy o své vině na tom, co udělal on i společnost kolem něho.

Divadelní program, premiéra 22. a 23. února 2001, Stavovské divadlo

Divadelní hra, která vyvolala světovou pozornost, je založena na dokumentárním materiálu a obírá se problémem papežova postoje k pronásledování židů za druhé světové války. Knižní vydání je opatřeno "historickými záběry", doslovem, v němž sám autor velmi podrobně vysvětluje, "jaké - často těžce dostupné - prameny jej přiměly k tomu, aby viděl některého člověka, nějakou scénu v tom či onom světle".

Hra slovenského dramatika o skupině slovenských utečenců, která v západním velkoměstě bláhově vyhlíží zvrat poměrů ve vlasti. Autor nechce řešit jen problém emigrace, ale i lidí doma: chce obnažit problém zrady vlasti, národa, třídy, ideálu a promluvit k "lidem s přiskřípnutými prsty, lidem, kteří svou, či cizí vinou postavili mezi sebe a socialismus zeď i z rozličných příčin zlhostejněli, ochladli, unavili se".

Divadelní program, premiéra 28 února 1992, Stavovské divadlo

Divadlo Semafor a jeho čtyřicet roků se dřív či později stane určitě tématem dizertační práce či encyklopedie. My jsme ale - při práci na téhle knize - nemysleli na divadelní vědce, nýbrž na věrné diváky, kteří po čtyřicet sezón stáli fronty u pokladny, lapali melodie a slova nových písniček, těšili se na své hvězdy a vlídně přijímali nové talenty, smáli se a tleskali.