Kniha o nejvyšších vyznamenáních 27 členských států Evropské unie vychází při příležitosti výstavy Krása evropské faleristiky v Hrzánském paláci. V kvalitním provedení na křídovém papíře čtenáři najdou fotografie nejvýznamnějších vyznamenání a řádů členských států EU, včetně jejich stručné historie. (vyznamenání členských zemí Evropské unie = The beauty of European faleristics : European Union member states and their honours)

Dům na Garibaldiho ulici. Vzpomínky zakladatele izraelské zpravodajské služby Mossad na průběh operace, jejímž cílem bylo unést a postavit před soud známého nacistického zločince.

Autor několika desítek knížek investigativní literatury pátrá po pravdě i v díle věnovaném slavným či naopak velmi neslavným soudním procesům. Vybral si zajímavé a napínavé případy, které ovlivnily svou dobu: Ježíše Nazaretského, nevinného kapitána Dreyfuse či D.H. Lawrence, autora skandálního "Milence lady Chatterlyové", a další. V.P. Borovička snáší stejně jako ve svých předchozích dílech množství zajímavého materiálu, kterému vdechuje život, zejména svým uměním živého dialogu. Osvědčuje svůj smysl pro vykreslení atmosféry a pro detail.

Charta 77 (1977-1989) : Od morální k demokratické revoluci : dokumentace / uspořádal Vilém Prečan ; [doslov Václav Havel].

Členové zvláštního židovského oddílu, známého jako "sonderkommando", byli jedi­nými očitými svědky masového vraždění ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Brzezinka. Nikdo jiný – kromě pachatelů samotných – nesměl vědět, co se v osvětimské továrně na smrt odehrává. Členové sonderkomman­da nebyli však pouhými svědky – museli vykonávat tu nestrašnější práci, kterou si lze představit, byli totiž nuceni udržovat maši­nerii smrti v chodu: prováděli přípravy pro hromadné vraždy nevinných obětí, statisíců lidí, včetně dětí a žen.

Základem této knihy jsou zápisy ze schůzí krajského výboru KSČ Pardubice a okresních výborů KSČ v Hlinsku a Chrudimi v letech 1948-1953. Teprve před několika roky byly zápisy archivovány a zájemcům tak umožněno jejich prostudování.

Eine Jüdische Geschichte zu schreiben, bedeutet stets auch eine Geschichte des Antijudaismus und des Antisemitismus zu schreiben. Doch würde man dem jüdischen Volk nicht gerecht, wenn man seine Historie nur im Lichte antijüdischer Ressentiments und Pogrome sehen wollte, die sich von der Antike über das Mittelalter bis in die Neuzeit verfolgen lassen und schließlich in Rassenwahn und Völkermord der Naziverbrecher enden. Man darf das Grauen nicht die Blüten der reichen Kultur, des Geisteslebens und der religiösen Strebungen der Juden verdunkeln lassen. Diesem Anliegen wird Kurt Schubert in seiner gut lesbaren Darstellung der wichtigsten Stationen und Entwicklungslinien der jüdischen Ereignis- und Geistesgeschichte von den Tagen Davids bis zur Gegenwart gerecht.

Přední polská badatelka, osvědčená popularizátorka antické, a zejména helénistické problematiky, jejíž dílo Helada králů (Orbis, 1972) vzbudilo zasloužený čtenářský ohlas, podává v této své knize panoramatický obraz kulturních dějin helénistického světa. Časově zahrnuje období od Alexandra Velikého do císaře Augusta a geograficky nejen Řecko a ostrovy a Malou Asii, ale také Egypt, Přední východ až do Indie a k čínským hranicím. Autorka se věnuje se stejnou erudicí jak literatuře, filozofii, vědě, umění, náboženství, tak i všednímu životu této neobyčejně zajímavé epochy, která měla tak velký význam pro evropskou a světovou civilizaci. Soustřeďuje líčení k zajímavým postavám a příběhům, uvádí četné výňatky z literárních a dramatických děl, střída žánry, takže výsledkem je kniha skutečně čtivá a poutavá.

Život a dílo ( 1316-1378) Postava českého krále a římského císaře Karla IV, diplomata evropského formátu je autorem, který zkoumání doby, života a díla Karla IV zasvětil celý svůj vědecký život, zbavena všech pseudoromantických soudů a přívlastků, aniž by byla současně zbavena své velikosti.

Na osudech žen z doby předbělohorské a částečně i pobělohorské vykreslil autor pestrý obraz těchto pohnutých let. Vedle hlavní postavy Polyxeny z Pernštejna, která jako jedna z mála žen aktivně zasahovala do tehdejšího politického života, představuje i další výrazné typy žen tehdejší doby – hospodyně, podnikatelky, obětavé manželky i kurtizány.

Sešit ve stručnosti zobrazuje názorový vývoj a konkrétní akce čs. zahraničního odboje za první světové války se zvláštním důrazem na osobnost T. G. M. edice Slovo k historii ,roč. 1988, č. 14

Vydáním českého překladu knihy Ferdinanda Seibta "Lesk a bída středověku" se našim čtenářům dostává do rukou jedno z předních děl evropské historiografie. Jeho autor je nejen znalec středověkých dějin, ale i mistrný vypravěč. Seibtův nadobyčej úspěšný pokus shrnout rozmanitost životních svatků a pout středověké společnosti a zároveň rozpříst složité předivo vztahů, které pojilo lidi různých stavů, a dostat se tak k samým základům středověké společnosti to dokládá v míře nanejvýš vrchovaté. Autor vychází především z politických dějin, jen u nich však v žádném případě nezůstává - a to je další přednost knihy. Svůj výklad středověku podává na základě široké škály problémů, všímá si i důležitých momentů vývoje civilizace, společnosti a jejího duchovního světa, shrnuje poznatky ze středověké kažzdodennosti a mentality, dotýká se otázek filozofie dějin. Názorně a poutavě vypráví rovněž o vývoji umění. Přínosem knihy je i její široký, možno říci celoevropský záběr a autorova upřímná a sympatická snaha klást si provokativní otázky, jejichž zodpovězení mnohdy vyznívá zcela nově, s překvapivými důsledky pro chápání řady souvislostí. Českého čtenáře jistě potěší Seibtův zájem o české dějiny, které jsou v knize pojaty jako organická součást evropských dějin, zájem o jejich výrazné osobnosti a klíčové události.

Poslední láska kněžny Zaháňské. Kníže Felix Lichnovský (1814—1848), dědic velkého panství, voják, nadaný žurnalista a literát, duelant, lev salonů a známý politik, prožil krátký a bouřlivý život. Velký zlom v jeho životě přineslo seznámení s bohatou kněžnou Dorotou Zaháňskou. Ze vzájemné náklonnosti a názorové spřízněnosti vznikla vášnivá láska, která oběma zůstala až do konce Felixova života. Revoluční rok 1848 přivedl knížete na scénu frankfurtského parlamentu, kde zasedl mezi reprezentanty krajní pravice. Skončil ve Frankfurtu v čase barikád zlynčován zfanatizovaným davem.

Uvažovat o osobnostech lidských dějin z toho hlediska, jak ovlivnily historii a život druhých, to není zcela obvyklá myšlenka. Ale seřadit sto těch nejvlivnějších do žebříčku, podobně jako se řadí tenisté či pěvecké hvězdy, to už je myšlenka zcela neobvyklá. Americký univerzitní profesor Michael Hart ji nejen pojal, ale i zrealizoval. Vznikla kniha, která vyvolala mnoho diskusí, zájmu i polemik. Autorovo hodnocení je totiž skutečně těžko prověřovat nějakými objektivními měřítky. Jak určit, o co více ovlivnil náš svět Newton, Attila, Stalin, nebo Konfucius? Takový žebříček slavných je tedy více než subjektivní a sestavit jej a uveřejnit je odvážný krok. Kniha si ale nároky na přesnost a objektivitu nedělá - a tak je také třeba ji brát. A kromě toho - jestli něco o Hartově knize rozhodně říct nelze, pak tedy to, že by snad nebyla zábavná a nepřinášela spoustu zajímavých faktů.

Fakultní nemocnice s poliklinikou v Brně, na Pekařské. Vydáno u příležitosti 200. výročí založení ústavu.

Kořeny světového konfliktu Analýza sovětské invaze do Afghánistánu, izraelsko-palestinského konfliktu a vlády Talibanu naznačuje příčiny vzniku i vývoj teroristické sítě Al-Kájda. Populární forma výkladu mapuje činnost nejsilnější světové teroristické sítě od jejího vzniku na pozadí zkušeností z bojů se sovětskými vojsky v Afghánistánu až po současnou válku Spojených států s terorismem.

Čarodějnické procesy 16.-17. století - jednotlivé země, seznamuje s konkrétní situací a dobovými souvislostmi, které stály u vzniku čarodějnických procesů

Od nástupu Habsburků (1526) k pobělohorskému stmívání (1627). Jsme u významného milníku českých dějin. U památného letopočtu 1526. Tehdy, 29. srpna, byla nečekaně přetržena pětapadesátiletá éra panování Jagellonců v českém státě. Mladičký, dvacetiletý král Ludvík Jagellonský podstoupil se svou nekvalitní, nepříliš odhodlanou armádou nerovnou řež s přesilou tureckých nájezdníků u Moháče (na samém jihu dnešního Maďarska). Byl bleskově poražen a na útěku z bojiště se utopil v tamních močálech. Český svatováclavský trůn náhle osiřel právě tak jako uherský svatoštěpánský. Aktuálního obsahu nyní nabyly dřívější úmluvy Habsburků s Jagellonci o vzájemném dědění v podobném případě. A tak brzy po nešťastné moháčské bitvě získal českou královskou korunu třiadvacetiletý Ferdinand I. Habsburský. Nikdo v tom okamžiku nemohl tušit, že se Habsburci po následující čtyři věky, až do roku 1918, vladařského žezla v českém státě už nepustí...

Kdo zanechal otisk pravé nohy na kameni u Zvíkova? Jaká tragédie se odehrála v Býčí skále? Kam odešli Keltové z oppida na Závisti? Jaké tajemství skrývá podivný čtverec u Prahy? V naší minulosti je mnoho nejasných míst, která tzv. záhadology inspirují k různým výkladům „tajných“ dějin. Běh světa však neovlivňovaly tajná bratrstva či nadpřirozené síly: rozhodující úloha připadla člověku s jeho dobrými i špatnými vlastnostmi. On uměl povznést svého ducha ke hvězdám, ale také ze sebe učinit tu nejničivější sílu ze všech… Právě o tom jsou Hádanky naší minulosti, které chtějí čtenáři poskytnout dostatek údajů, aby se pokusil sám najít odpověď. Někdy chodíme po místech, kudy dějiny doslova kráčely, a nevíme o tom; i proto nám občas připadají vzdálené a nezajímavé. Hádanky mají být návodem k bližšímu poznání naší země, ale mohou nabízet i tipy na zajímavé výlety.

Průřez dílem Josefa Pekaře (1870–1937), největšího českého moderního historika, má být zásadní pomůckou těm, kdo se chtějí v kostce seznámit s Pekařovým objektivním a čtivým výkladem českých dějin. Pekař přibližuje současnému čtenáři dávné dění velmi dramaticky a nešablonovitě, vždy však s ohledem na všechna zásadní fakta. Uvádí na pravou míru všechny zmatené zápasy o význam Bílé hory, Husa, Žižky, sv. Václava i Kristiána a vysvětluje periodizaci českých dějin především jako kulturní historii epoch – gotiky, renesance či baroka. Zdůrazňuje přitom nesourodost dobových kontextů, které není možné vřadit do jednotné národní ideologie. Přenášení těžko pochopitelných sporů a vášní ze vzdálených dob do současnosti národnímu životu škodí, přestože je paradoxně „smyslem dějin“ národní existence, jež je o tolik starší než národní stát.