Příběh fenomenální zpěvačky... Ze dna ulice až na vrchol světových pódií Byl by to neuvěřitelný román – kdyby to nebyl její skutečný život. Osud, který se stal legendou. Magickou, triumfální i tragickou... Barvitá dobová mozaika, kterou přišli poskládat Edithini slavní souputníci, mecenáši, kolegové, přátelé, manželé, milenci i rivalové. Marcel Cerdan, Théo Sarapo, Marlene Dietrich, Charles Aznavour, Jean Cocteau, Yves Montand, Georges Moustaki... a mnozí další se svěřují s důvěrnými vzpomínkami. Slavní promlouvají o ještě slavnější.

Vyprávění o životě Václava Čtvrtka, dědečka spisovatele Václava Čtvrtka, z pera uznávaného jičínského historika Václava Úlehly.

23.1.1953 - 26.4.1988

Druhý svazek pokračuje v ediční řadě Korespondence Jakuba Demla (1878-1961), která chce zpřístupnit některé dosud nevydané soubory básníkových dopisů. Dochovaly se jich tisíce desítkám adresátů. Potvrzují těsné spojení Demlova díla a života, ale také vyvracejí představu, že vše, co zažil, vepsal do svého díla nebo že vše, co sepsal, také publikoval. Tento soubor má také zásadní význam pro poznání Demlova díla, jeho literárních i duchovních zdrojů, a pro pochopení jeho životních podmínek v době, kdy začal zveřejňovat vlastní knihy (mj. v roce 1907 Homilie a básnickou prvotinu Notantur Lumina) a zároveň se pro svou spisovatelskou i vydavatelskou práci dostával do stále ostřejších sporů s církevními nadřízenými. Spolu s básníkovými dopisy Josefu Ševčíkovi a s dosud nezveřejněnými dopisy Josefu Florianovi a Vladimíru Evermodu Balcárkovi a dalšími, méně početnými soubory listů tvoří korespondence s Fenclem dokumentární doprovod k Demlovým textům, jako jsou deníkové knihy Rosnička a Domů (1912 a 1913) či kniha dopisů Do lepších dob (1927). Dochovaný soubor Demlových dopisů Matěji Fenclovi patří - navzdory zjevné neúplnosti - v básníkově životní korespondenci k nejpočetnějším a nejsouvislejším: obsahuje 96 listů z let 1905-1912, Fenclových dopisů se dochovalo 12 - šest z roku 1906, další z let 1912-1938 (podrobnější údaje viz přiložený soupis dopisů). Rukopisy jsou uloženy v Literárním archivu Památníku národního písemnictví a v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě. Několik listů je známo jen z opisů, které vyšly ve sbornících Studia či v knize Rosnička. Po životních a profesních osudech Matěje Fencla jsme dále pátrali v archivních dokumentech (například ve farních kronikách), uložených např. v Muzeu v Uhříněvsi a ve Státním oblastním archivu Praha-východ. Z nich také čerpáme v doprovodných textech k edici.

Katalog výstavy Státního ústředního archivu v Praze ve spolupráci s Italským kulturním institutem v Praze

Básník, překladatel ruské a ukrajinské poezie a dlouholetý rozhlasový redaktor v Československém a později Českém rozhlase se ohlíží za svými pestrými životními osudy, s vřelou fascinací hovoří o "hvězdném" pražském studiu a kolezích mimo jiné o Josefu Bezdíčkovi, Přemyslu Pražském, Miloslavu Jarešovi a Jiřím Horčičkovi. O spisovatelích Miroslavu Florianovi, Josefu Hiršalovi, Bohumile Grögerové, Jiřině Haukové, Emanuelu Fryntovi a dalších, kteří se stali kmenovými autory cyklických rozhlasových relací Současné zahraniční poezie, Klasické poezie a Schůzek s literaturou. Do českého prostředí uvedl v překladech například díla Alexandra Bloka, Osipa Mandelštama a Josifa Brodského. Je autorem básnických sbírek Jak jsme lili zvon, Svět jsou dva, Dům sonetů a Balady a svízelky.

Kniha Josefa Bieberla připomíná několik míst, která utvářela jeho pohled na dějiny. V první stati je zaznamenána loštická každodennost 30. a 40. let 20. století, následující kapitola pojednává o litovelském gymnáziu za protektorátu a po osvobození. Pro třetí vzpomínku zvolil autor sovětské dotyky na Olomoucku do roku 1968. Další osobní svědectví je věnováno Starým Hamrům a Bílé resp. budování údolní přehrady na úpatí Smrku a Lysé hory v letech 1963-71. Závěrečná část knihy popisuje vzájemné kontakty novodobých historiků na severní Moravě v nelehkém období tzv. normalizace, kdy mnozí z nich nemohli vykonávat své povolání.

Jen málokomu se podařilo založit a institucionalizovat ve vlastní zemi nový, do té doby neexistující obor. Profesorovi Josefu Kouteckému se to v tehdejším Československu podařilo. Kniha je jednak jeho profesní biografií, jednak záznamem o historii české dětské onkologie. Prožít téměř půlstoletí mezi dětmi se zhoubnými nádory, zpočátku vesměs umírajícími, a mezi jejich nešťastnými rodiči, vyžadovalo nejen odvahu a odbornost, ale také mimořádnou vyrovnanost psychickou a emocionální. Profesoru Kouteckému, jednomu z našich široké veřejnosti nejznámějších lékařů, se to podařilo. Kniha líčí jeho nesnadnou, překážkami a nezměrným osobním úsilím provázenou cestu od beznaděje k úspěchu.

Strach je základní lidská emoce, kterou nás vybavila evoluce, abychom přežili. Může mít různé podoby od obav, přes hrůzu až po panické zděšení. Ne vždy je ale strach prospěšný, a ne vždy ho zvládáme. Kolik odvahy je potřeba pro dosažení upřímné komunikace nebo ke změně vlastního názoru? K dosažení blízkosti či přijetí odloučení? A jak moc se tyto překážky všedního dne liší od život ohrožujících nebezpečí, které číhají ve válečném konfliktu, na kolmé skalní stěně nebo při boji s alkoholismem?..

Osobní i obecné otázky novináře Volfa a otevřené, ostře a jasně formulované odpovědi Milana Knížáka. Vyhraněné postoje a názory, které se dotýkají mnohem širších nežli jen umění vymezených oblastí, odkrývají racionální i emotivní stránku umělcova myšlení, mapují jeho životní příběh, jeho vnímání a akceptování umění, jeho schopnost vyvolat diskusi a vyjadřovat se k věcem. Pevné a jasné stanovisko k jakémukoli tématu dokáže zaujmout.

První autorizovaný životopis Tändzina Gjamccha, 14. dalajlamy. Dalajlamovo poselství míru a soucitu rezonuje s lidmi všech vyznání po celém světě. Jaký je skutečný příběh jedné z nejvlivnějších osobností moderní historie? Fascinující biografická publikace odhaluje komplikovaný vztah mladého dalajlamy a čínských komunistů, jeho dramatický útěk ze země, usazení v exilu i složité hledání hlasu ve světové politice. Poznejte do detailu osobnost Tändzina Gjamccha i dějinné souvislosti, které formovaly jeho duchovní cestu!

Tändzin Gjamccho líčí, jak v něm v útlém věku rozpoznali nového dalajlamu, jak vyrůstal pod přísným dozorem svých učitelů v paláci Potála, popisuje neklidné roky po „mírovém osvobození“ čínskou armádou, dramatický útěk do exilu a život v Indii. Vyjevuje i mnohé z buddhistického učení a optimistického přístupu k životu, jež se v jeho podání staly inspirací mnoha lidem po celém světě.

Tvorba, umění a realizační postupy režiséra Jána Roháče patří k významným pokladům české popkultury a jeho dílo tvoří pevný základ i současné audiovizuální tvorby. Na Expu v Bruselu roku 1958 zrealizoval světovou premiéru unikátní Laterny magiky, o devět let později na Expu v Montrealu představil projet Kinoautomatu. Spolupracoval s divadlem Semafor a s řadou dalších významných divadelních scén. Do paměti televizních diváků se zapsal například seriálem Byli jednou dva písaři nebo pořady Hovory H s Miroslavem Horníčkem...

Příběh muže, kterému šlechtický titul štěstí nepřinesl, a jeho vnučky, která ho celý život hledala, je napsán podle skutečných událostí. Líčí život tří generací jedné rodiny a zavede nás do Vídně, ale také do Děčína, Ostravy, Karviné i Havířova. Navštívíme zámek Konczyce Wielkie, který patřil rodině Larisch-Mönnich a ještě v minulém století byl součástí Československa.Někdy stačí jediná lež k tomu, aby zásadně změnila běh věcí a ovlivnila život několika generací.

Od Hitomi k Tokiu 2020. Příběh japonské atletky, olympijské vítězky, která se svými sportovními úspěchy zasloužila o změnu pohledu na ženy 20. století, a která svou vytrvalostí, laskavostí a smyslem pro rovnoprávnost žen nejen ve sportu vyvolala v roce 1930 v tehdejším Československu hlubokou vlnu sympatií a přátelství...

Vyprávění o Jaroslavu Foglarovi. Stručný přehled Foglarova života a díla. Obsahuje také seznam jeho táborů. Kniha se snažila alespoň částečně zaplnit informační vakuum té doby. Rekapitulaci doplnil Zdeněk Pírek.

Věnování podepsané ženou Fr. Kožíka Olgou. - Vzpomínková kniha dcery a manželky spisovatele F. Kožíka obsahuje myšlenky z jeho prací, oblíbené citáty, fotografie a velké množství dokumentů o lidech a místech, které měl rád.

Ze vzpomínek hospodského a hospodáře Františka Douchy. Vzpomínky hospodského a hospodáře Františka Douchy (1915–2006), které zaznamenal jeho vnuk, redaktor KT Jan Paulas, zachycují jeden obyčejný lidský osud, ale i proměnu tváře vesnice v průběhu dvacátého století, zejména s nástupem komunismu. Na pozadí dějinných zvratů se odehrávají rodinná dramata, ale také úsměvné příhody, jak je život přinášel. „Kaleidoskop vzpomínek nám zprostředkuje vhled do života prostého člověka, jehož životní půdorys je omezen rodným Herálcem či blízkým Humpolcem, aniž by to omezilo plnost jeho života,“ píše v úvodu knížky literární historik Jaroslav Med.

Geniální malíř a jeho múza, nebo fobiemi pronásledovaný bohém a vypočítavá manipulátorka? Autor nabízí široké spektrum pohledů na vztah kontroverzního páru, nechává čtenáře nahlédnout do soukromí legendárního surrealisty Dalího a jeho pozdější manželky, Heleny Dimitrijevny Diakonovové, zvané Gala. Sleduje pár od okamžiku osudového setkání na pobřeží Costa Brava, během společných „hubených" let v Paříži, na triumfální cestě do Ameriky, i jejich pozdější kočovný život po západní Evropě.

Bohumil Venclík (13. 1. 1924 – 29. 3. 2025) byl výjimečnou osobností města Tovačova – hrnčíř, tanečník, knihovník, patriot a především skromný a pracovitý člověk.Narodil se v roce 1924 a již v mládí zažil těžké období 2. světové války. Jeho rodina ukrývala odbojáře, což mělo tragické následky – otec byl popraven, matka uvězněna a Bohumil sám skončil ve vězení v Německu. Po válce navázal na rodinnou hrnčířskou tradici, než mu byla v roce 1951 živnost komunistickým režimem zakázána.Bohumil se oženil, založil rodinu a celý život byl aktivní v kulturním i společenském životě. Hrál v dechovém orchestru, tančil v Hanáckém souboru, cvičil na spartakiádách, včetně společného vystoupení se svým vnukem. Dlouhá léta působil také jako knihovník.I ve vysokém věku zůstával činný, oblíbený a srdečný. Zemřel ve věku 101 let. Jeho životní příběh, zachycený v knize „Od hrnčířského kruhu k mezníkům života“, je svědectvím odvahy, pokory a lidskosti.